Columbus míří vysoko
Hokejisté Columbusu Blue Jackets se radují z vítězství po samostatných nájezdech.•Zdroj: ČTK/AP
Sedm a dost. Teď už s námi počítejte, zní z kabiny Blue Jackets. Poslední klub současné NHL, který se ještě nepodíval do bojů o Stanley Cup, má zaděláno na nejlepší sezonu historie.
Drží se v elitní osmičce Západní konference a nepřestává to potvrzovat. Jako třeba v úterý vydřeným skalpem Bostonu, špičky ligy (2:0).
Hrát za Columbus, to od jeho vstupu do soutěže znamenalo bookovat si dovolenou na druhou půlku dubna. Tedy chvilku potom, co skončila základní část. Otloukánek. Tým pro odpadlíky a bez základny fanoušků. Tak se v začátcích nahlíželo na poslepovanou partu sídlící v Ohiu.
Ale nic netrvá věčně, říká se. A ani Blue Jackets nehodlají být stále jen pro smích. V jejich osmé sezoně si je soupeři pomalu začínají škatulkovat do kategorie těžkých soků.
| 7 |
| Tolik sezon se Columbus nedostal do play off. Na osmý pokus už chce letos prokletí prolomit. |
March to the playoff s, pochod do play off . To teď září ze záhlaví oficiálního webu. Útok na postup vyhlašoval tým vždycky. Málokdo to ale bral vážně. A ve skutečnosti tomu možná nevěřili ani samotní lidé z klubu. Až teď je atmosféra kolem mužstva i ve městě úplně jiná…
A ti, co zažili předchozí nezdary, jsou z toho u vytržení. Blue Jackets nehráli vždycky úplně špatně. Měli dobré začátky, třeba v minulé sezoně se drželi poměrně dlouho. V téhle části roku už ale obyčejně odpadli. Sedmkrát po sobě. Na osmý pokus je všechno jinak. Aktuální šesté místo vypadá pořádně slibně.
„Je skvělá zábava být pořád ve hře i v tuhle dobu, kdy hokej něco znamená,“ rozplýval se Rick Nash v listu Columbus PostDispatch. „Nejsme na to zvyklí. Ale je to něco úžasného. Ještě máme před sebou patnáct zápasů, ale jsme blízko.“
Právě čtyřiadvacetiletý bombarďák, tvář klubu, dostal před sezonou na dres céčko a úkol – poprvé postoupit. Zatím to naplňuje.
Tým je najednou schopný zvládat i v klíčové fázi ročníku těžké zápasy s těmi nejzdatnějšími protivníky. Poslední důkaz předložil v úterý, když do Nationwide Areny dorazil Boston, přetahující se na dálku se San Jose a Detroitem o pozici nejlepšího týmu ligy.
Blue Jackets s ním za dvě třetiny dokázali utlouct bezbrankový stav, než ve 47. minutě udeřil ranou z úhlu Rafi fiTorres. Byl to velký gól ve velkém utkání. V historii Columbusu jich moc takových nenajdete.
„Hlavní je, že tyhle důležité bitvy dokážeme vyhrávat,“ potvrdil šťastný střelec klíčové branky.
Další příklady? Osmigólová sobotní demolice Red Wings na jejich ledě (a dřívější dvě výhry 3:2 nad stejným soupeřem) nebo veledůležitý a vydřený triumf 1:0 nad Edmontonem, pohybujícím se ve stejných sférách kolem osmého místa Západní konference.
V čem je síla Blue Jackets? Dříve nesourodý soubor jinde nepotřebných se proměnil v kompaktní partu. Tým má jen dva zástupce v elitní stovce bodování NHL, Nashe a Kristiana Huseliuse. Jen deset hráčů zatím posbíralo alespoň pětadvacet bodů. Ale v pravý čas se umí ukázat někdo, od koho se to třeba ani nečeká.
Generální manažer Scott Howson, který převzal velení nad mužstvem před minulou sezonou, ví, co dělá. Zpětně se jeho volby ukazují jako výborně promyšlené.
Třeba když loni v létě udržel Jana Hejdu, nedoceněného obránce, který ale co se týká defenzivy patří k absolutní špičce ligy. K němu přivedl Mika Commodora, chlapíka s pověstí problémového hráče, který mu ale odvádí skvělé služby. K tomu podpisy R. J. Umbergera a již zmíněného Huseliuse…
Ne tolik známá jména, která ale pod vedením zkušeného kouče Kena Hitchcocka plní své role dokonale.
Navíc mladíci. Dobrý odhad a díky bídným výsledkům paradoxně výhodné volby při draftech přivály do klubu českého šikulu Jakuba Voráčka, ruskou naději Nikitu Filatova nebo slibného Kanaďana Dericka Brassarda. Ti všichni tvoří solidní příslib do budoucna.
Ještě spolu s jedním jménem. Steve Mason. Dvacetiletý kanadský brankář, který by vedle ceny pro nejlepšího nováčka sezony mohl potají pomýšlet i na Vezina Trophy.
Nezastavila jej ani mononukleóza, chytá fantasticky. 2,19 gólu na zápas, úspěšnost zásahů 92 procent. To je vizitka absolutní elity. K tomu ve středu proti Bruins vychytal už svoje deváté čisté konto v sezoně. Nejlepší výkon v soutěži. Další v řadě, mezi nimiž je i Tomáš Vokoun, jich mají šest.
„S Bostonem to byl úchvatný zápas. A co je hlavní, lidi to rozpoznali. Takový hluk, co vytvořili, byl skvělý,“ vykládal po posledním představení nadšený Mason. Pravda, diváci najednou chodí ve větším počtu a učí se oceňovat povedené okamžiky.
„A jestli se dostaneme do play off , bude to ještě bouřlivější. Vím to. Bude fakt zábava hrát před takovým publikem.“ Splní se mu to? Není to vůbec vyloučené.
