Hokej v Davosu? Málem mi vyskočila pumpa z těla, vzpomíná Štěpánek
Švýcarsko vnímá jako snovou destinaci. Brankář Jakub Štěpánek, který nedávno posílil třinecké Oceláře, ve Švýcarsku vyhrál s Petrohradem tradiční Spengler Cup (2010) a s Bernem mistrovský titul (2016). Teď bude o Spengler Cup bojovat s Oceláři, kteří byli stejně jako před rokem na tradiční turnaj pozvaní. Hned v prvním duelu se dnes střetnou s výběrem Kanady (20.15), pak hrají s Davosem. Ve druhé skupině jsou Ambri-Piotta (Švýcarsko), Ufa (Rusko) a Turku (Finsko).
„Švýcarsko je pro mě taková snová destinace, hodně se mi tam líbí a perfektně žije, i pro rodinu je tohle prostředí super,“ přitakává Jakub Štěpánek. „Mám to tam hodně rád, tím jsem se nikdy netajil.“
Jak vzpomínáte na Spengler Cup s Petrohradem?
„Už to je dost zaprášené, ale na Spengler Cup a Švýcarsko mám jen krásné vzpomínky. Jedna z mých nejoblíbenějších zemí, jsem rád, že se tam opět podíváme.“
S Petrohradem jste v roce 2010 ve finále porazili Kanadu 4:3, s Třincem teď budete proti Kanadě pro změnu turnaj začínat. Co se vám z finále vybavuje?
„Pokud si vzpomínám dobře, tak minutu a půl před koncem jsme vedli 4:1, ale pak jsme ještě dostali dva góly. To bylo na konci zbytečné drama. My jsme tehdy byli ve Švýcarsku déle, ještě před Spenglerem jsme tam sehráli zápas KHL. Byly to krásné svátky.“
Jednu chvíli bylo ve hře, že by letos Kanadu mohl vést Wayne Gretzky. Není škoda, že se s ním nepotkáte?
„Když jsem tam byl minule, tak Kanadu trénoval Mark Messier (usmívá se). Potkal jsem ho tehdy i v Davosu na svahu. Já teda nebyl lyžovat, jen jsem se šel podívat a viděl jsem ho tam. Samozřejmě, člověk by se i s Gretzkym potkal rád osobně, ale nevím, co bych mu řekl... A jestli bychom si popovídali. (usmívá se) Bylo by to v každém případě zpestření.“
Jak na gólmana působí vysokohorské prostředí v Davosu?
„To je speciální. Co si vzpomínám, tak první dva dny je člověk hodně zadýchaný, fakt je to vysoko, musíte se s tím srovnat. Pro všechny je to ale stejné.“
Když na Spengler Cup jezdily Vítkovice, hráči si pochvalovali, že ze zápasů a tréninků ve vysokohorském prostředí pak měli dost síly a „kyslíku“ i do finiše extraligy. Třinci to před rokem také evidentně pomohlo. Má to podle vás vliv?
„Jo, pomáhá to. Nevím, jak to je přesně podložené, jak dlouho tam musíte být a trénovat, aby to mělo nějaký efekt. Spíš si pamatuju, že když jsme tam přiletěli a měli první dva tréninky, tak mi doktor monitoroval srdce a tep a dvakrát mě vyhnal z ledu. Málem mi vyskočila pumpa z těla. (usmívá se) Začátky tam budou krušné.“
Co účast na turnaji znamená pro vás osobně?
„Je to takové zpestření sezony, něco jiného než liga. Moc zápasů letos odchytaných nemám, takže jsem rád za každý, do něhož bych eventuálně mohl naskočit. Být v tom prostředí je pro mě super. Jinak je to opravdu vánoční turnaj, svátek hokeje. Chápu ale i to, že ostatní kluci v týmu mají program našlapaný. Díval jsem se, že máme o čtyři zápasy víc než třeba Liberec, do toho měli kluci z kraje sezony i Ligu mistrů. I to se může v některých zápasech projevit. V každém případě budeme bojovat o co nejlepší výsledek.“
