Miroslav Horák
11. listopadu 2021 • 11:44

První slova kouče Paškova klubu po tragédii: Dvakrát smrt? To nejde pobrat

Vstoupit do diskuse
1
TOP VIDEA
Zimák k play off NHL. Lener i analytik tipují postup Bostonu. V čem se Nečas blíží Pastovi?
Mám rád, když Ostrava žije Baníkem, říká Buchta. Je rychlejší než Tanko?
VŠECHNA VIDEA ZDE

Tohle nechcete zažít. Hlava to nedává. Ptáte se proč, ale odpověď nepřichází. Tým Bratislava Capitals během tří dnů přišel o útočníka Borise Sádeckého (†24), jenž zkolaboval na ledě a posléze zemřel v nemocnici. Následně spáchal sebevraždu generální ředitel klubu Dušan Pašek (†36). „Boris byl famózní a skromný kluk, Dušan měl energii za tři,“ nepřestává kroutit hlavou kouč týmu Peter Draisaitl.



Klub působící v ICE Hockey League, jež je nástupcem známé EBEL, požádal vedení soutěže o předčasné ukončení sezony. Návrat do ligy s ústředním sídlem v Rakousku nevylučuje. Jenže to teď ve slovenské metropoli zajímá málokoho. V klubu panuje zděšení, nepochopení. „Uvidíme, co bude dál. Hledám si práci, lákala by mě extraliga,“ říká v rozhovoru pro Sport Peter Draisaitl, německý trenér s českými kořeny.

Jak sám v sobě zpracováváte tragické události minulých dnů?
„Je to těžké, ale musíte to nějak zpracovat. Hlava musí dostávat potřebné pokyny a befely, aby fungovala dál. Každá ta smrt je sama o sobě obrovskou tragédií, a když se ještě sejdou pár dní po sobě, je to něco, co vás absolutně dostane a nepustí.“

Dušan Pašek odešel ze světa dobrovolně, ale co Boris Sádecký? Napadá vás, zda se jeho smrti nemohlo předejít?
„Té otázce rozumím, ale ptáte se na špatné adrese. Nejsem schopen odpovědět. Nevím, co bylo příčinou Borisova kolapsu a co všechno se sešlo, že to mělo tak tragický konec. Těžko o tom diskutovat. Hlavou a myšlenkami se člověk nachází u jeho rodiny, pro ni je to samozřejmě nejbolestivější. Přijít o dítě je pro rodiče to nejhorší, co se jim může stát. Všechno ostatní jde stranou.“

Svíčky na uctění památky zesnulého hokejisty Borise SádeckéhoFoto TASR / Profimedia

Rakouská média spekulují, že první pomoc Sádeckému, jenž se při venkovním utkání s Dornbirnem na ledě zhroutil, dorazila s výrazným zpožděním…
„Ano, je to možné. V té chvíli jsem na hodinky nekoukal, nemůžu říci přesně, jak dlouho trvalo, než pomoc přišla, a zda to mělo vliv na to všechno. Jako trenér nejsem ten správný člověk, který by měl na tohle odpovídat. Ale někdo jiný by té otázce uniknout neměl.“

Sádecký byl bývalým juniorským reprezentantem, nesčetněkrát prokázal svůj kumšt, dával hezké góly. Jaký to byl hráč vašima očima?
„Famózní a skromný kluk, se kterým byla pokaždé sranda, nikdy jsem ho neviděl naštvaného nebo uraženého. Byl jedním z našich nejlepších a nejdůležitějších hráčů. V posledních týdnech hrál všechny situace, včetně přesilovek a oslabení. Byl klíčovým a nepostradatelným článkem kabiny jako hráč i člověk. Že už ho u sebe nemáme, je zároveň i zásadní důvod, proč v sezoně nepokračujeme.“

Končíte i proto, že byste to dál psychicky nezvládali?
„S tímto musíte na pana Ďurkoviče (prezidenta klubu), který to rozhodnutí udělal. Já jeho verdikt pochopil a stoprocentně podpořil. Ivo Ďurkovič má u mě nehynoucí a maximální respekt za způsob, jakým stylem klub vedl a jak se k celé věci postavil.“

Sádeckého nečekaná smrt nestihla vůbec doznít a do toho přišla zpráva o sebevraždě ředitele Dušana Paška. Co vás v tu chvíli napadalo?
„Na to bohužel nejde nic říct. To zkrátka nejde komentovat. Celou dobu nad tím přemýšlím a prostě nevím. Je to něco tak nepochopitelného. Dušan byl mladý člověk, měl energii za tři, makal od rána do večera, byla s ním sranda. A najednou není. To jsou věci, které nejsem schopen pobrat. O příčinách sebevraždy nechci spekulovat, nic mě ani nenapadá. Natož aby mě napadlo říci k tomu něco chytrého. To nejde. Nezlobte se.“

Stejnou fatální cestu zvolil kdysi i jeho otec, slavný československý útočník stejného jména, jenž se měl za nevyjasněných okolností zastřelit ve svazové kanceláři. Proti němu jste hrál na olympiádě v Calgary v roce 1988.
„Mám pocit, že ano. Určitě u toho byl Igor Liba, toho si pamatuju přesně. Ale myslím, že i Dušan Pašek.“

Dušan Pašek v roce 2020 s koučem Bratislava Capitals Peterem Dreiseitlem
Dušan Pašek v roce 2020 s koučem Bratislava Capitals Peterem Dreiseitlem

Váš syn Leon se ihned zajímal o obě tragédie, jimž jste byl nablízku?
„Na rovinu říkám, že na Leona ty události velmi dolehly, vyloženě s ním otřásly. Z telefonního hovoru to šlo jasně poznat.“

Zvedá vám aspoň náladu, jak Leon v Edmontonu po boku Connora McDavida řádí? Pravda, nejde o nic nového.
„To s tím nemá vůbec nic společného. Rozhodně to není tak, že by mi Leonovy výkony měly zvedat náladu po tak hrozných a zásadních věcech, které se tu staly. Samozřejmě, že jeho hokej sleduju, tak to mám celé roky. A ano, těší mě, když vidím, že je se svojí hrou úspěšný. O to víc, pokud je úspěšný i se svým týmem Oilers.“

Co teď vlastně děláte, balíte si kufry?
„Zatím ne. Každopádně si hledám novou práci. Věřím a jsem přesvědčený, že si velmi rychle najdu další působiště. Ještě si tu sednu s Ivo Ďurkovičem, Maťou Lánikem (technickým ředitelem), abychom si řekli, co a jak dál. Než se potkáme, zůstanu v Bratislavě.“

Láká vás návrat do české extraligy, kde jste úspěšně vedl Mountfield, České Budějovice nebo Pardubice?
„Jasně. Kdyby mě to nelákalo, v těchto končinách bych se nenacházel. Extraliga je velmi zajímavá soutěž, v minulosti jsem ji dobře poznal, moc se mi tam líbilo. Tu řeč pořád jakžtakž zvládám, takže se to i nabízí. Na druhou stranu, jasnou prioritou je pro mě vyřešení aktuální situace v Bratislavě.“

Zlín se vám neozval?
„Ne.“

V Bratislavě je velký zájem o Slovan, jaké to je koučovat a fungovat u konkurenčních Capitals?
„Projekt Bratislava Capitals mi od první chvíle přišel zajímavý. Dušan Pašek byl schopný mi jej náležitě prodat. Řekl jsem mu, že bych se chtěl stát součástí té vize s tím, že bychom se společně mohli pokusit zvednout to co nejvýš. Uvidíme, co bude. Ale můžu upřímně říci, že nelituju jediné strávené vteřiny na tomto angažmá.“

Co je na nadnárodním projektu ICEHL jedinečné?
„Náš celek se měl postupně vyvíjet v klub, který tu nebude jen pro občany Bratislavy, ale stane se klubem všech Slováků. Tímhle směrem to šlo. Rozvíjel se kolem toho velmi zajímavý marketing, všechno bylo na dobré cestě. Nyní nezbývá než vyčkávat, jak se to vyvine dál.“

Cestování autobusem do Slovinska či Itálie ovšem nebyla velká hitparáda, že?
„Jasně, jsou to dlouhé štreky a kupa hodin strávených v autobuse. Ale na to si postupně zvyknete. V Německu jsem to neměl jiné, v tamní druhé lize to bylo ještě náročnější. Nic, co by nešlo přečkat.“

Rána na duši zůstává velká

Očima Tomáše Prokopa. Autor je redaktorem Denníku Šport

Konec Bratislava Capitals v probíhající sezoně ICE HL je bohužel logickým vyústěním situace. Tým hrál dobře, porazil i oba finalisty. Měl v kádru zajímavá jména, dařilo se, ale úmrtí útočníka Borise Sádeckého a sportovního ředitele Dušana Paška jsou obrovskou ránou. Když k tomu připočtete i úzký kádr, zřejmě se nedalo dělat nic jiného než v této situaci skončit.

Sádeckého smrt měli hráči až příliš v hlavě, viděli jste to na jejich výkonu v posledním zápase. Jejich kamarád bojoval v nemocnici o život, oni šli na led, ale jejich myšlenky byly logicky úplně jinde. Jasně s Villachem prohráli 0:5. Až budoucnost ukáže, zda byla obě zbytečná úmrtí nějak propojená a zda se jim dalo předejít. Rána na duši nicméně zůstává velká.

Nikdo neví, zda jde o definitivní konec klubu, který má za sebou třetí profesionální sezonu. Majitel Ivo Ďurkovič vypadá jako hokejový nadšenec, ale všechny jeho kroky byly vždy spojené s Paškem. Ten po kariéře vypadal, že z něj roste schopný funkcionář. Když Slovan Bratislava skončil v KHL, chvíli se dokonce mluvilo o tom, že by se mohl objevit v jeho vedení. Uměl přivést dobré hráče a jeho velkým úlovkem pro Capitals byl trenér Peter Draisaitl. Capitals přitom neměli nejvyšší rozpočet v soutěži a penězi se nemohli měřit ani s nejlepšími kluby ve slovenské extralize. O to těžší pro ně bude najít podobně odhodlaného člověka, jakým byl Pašek.

Otázkou taky je, zda se bude vedení chtít znovu pouštět do náročné situace, kdy v Bratislavě je pro ně hodně složité bojovat o fanoušky. V tuhle chvíli je proto hodně těžké odhadovat, jaké myšlenky přinese budoucnost.

Co se stalo

První šok přišel v pátek 29. října při zápase v Dornbirnu. Čtyřiadvacetiletý útočník bratislavského týmu Boris Sádecký zkolaboval na ledě Dornbirnu a o pět dnů později zemřel na srdeční selhání.

Dva dny nato byl v Bratislavě nalezen mrtev bývalý hokejista, generální ředitel a viceprezident klubu Dušan Pašek. Jeho tělo bylo nalezeno náhodnou kolemjdoucí ve čtvrti Koliba, důvodem smrti bylo oběšení.

Po těchto tragických událostech se Capitals rozhodli přerušit sezonu. Požádali o to vedení rakouské soutěže ICE Hockey League, v níž působí i Znojmo. „Klub se rozhodl ligu v této sezoně nedohrát, ale z ligy se neodhlašuje. Budeme čekat na zpětnou vazbu ze strany vedení ligy,“ uvedli představitelé bratislavského celku v prohlášení. „Nyní našim hráčům děkujeme za jejich dosavadní úsilí a hokejová srdce, která nechávali na ledě při každém zápase. Věříme, že fanoušci pochopí toto rozhodnutí a podpoří nás v tomto nelehkém období,“ doplnili.

Capitals začali hrát soutěž v minulé sezoně. Vypadli tehdy ve čtvrtfinálové sérii s Bolzanem. V tomto ročníku odehráli čtrnáct zápasů a byli v tabulce desátí ze čtrnácti účastníků. Do loňského listopadu je tři měsíce vedl český kouč Rostislav Čada, poté jej nahradil Peter Draisaitl.


Vstoupit do diskuse
1