Na Saláka Finové svítí lampou. Aby se zlepšil

této sezoně zatím vyhrál dvě ze tří utkání, v nichž nastoupil. V úterý si dokonce připsal gólovou asistenci.

Prosadil se v zemi momentálně vyhlášené nejlepší brankářskou školou. Ale kde se vůbec vzal talentovaný mladík na chladném severu Evropy? Vždyť poslední dobou se tam čeští hráči nehrnou. A brankáři už vůbec ne.

Saláka tam zavedla náhoda. Původně měl před dvěma lety namířeno do Kanady. „Ale to se nepodařilo vyřešit. Finsko byla záložní varianta,“ vypráví. „Nakonec mám možná štěstí, že to takhle vyšlo.“

Předtím si vedl solidně v mládežnických týmech Českých Budějovic. V 19 letech se už ale nechtěl plácat mezi juniory. A v první lize nebylo místo.
Tak se nakonec vydal do druhé nejvyšší finské soutěže, do Joensuu.

„Byla to docela radikální změna. Ale přišlo mi to schůdnější. Tu ligu totiž hrají vesměs mladší kluci.“ Sbalil se a vyrazil do neznáma. A hned začal chytat.

Přitom se mu nežilo lehce. Sám v zapadákově, za okny polární noc. Nešla mu angličtina, mimo trénování neměl co dělat.

Věčně „visel“ na internetu. „Taky jsem trhnul rekord ve spaní,“ vzpomíná. „Celý rok jsem hnal dopředu, aby byl konec. Samozřejmě jsem byl rád, že tam můžu hrát, ale jinak to bylo složité.“

Na ledě však trápení nebylo znát. Možná ani sám nečekal, že se hned prosadí. Navíc na pozici, na niž jsou Finové náležitě hrdí. „Říkal jsem si, že by bylo super se tam uchytit. Odehrát co nejvíc zápasů a pak se třeba vrátit do Čech se zkušenostmi,“ vysvětluje.

Jenže už první rok překonal všechny předpoklady. Salák odchytal 35 zápasů, udržel si solidní statistiky: 2,8 gólu na zápas a úspěšnost zásahů skoro 92 procent. Okamžitě se o něj začaly zajímat věhlasnější kluby. Nakonec z toho bylo angažmá v tradičním klubu TPS Turku. Zamířil tam před minulou sezonou.

Alexander Salák

Narozen: 5. ledna 1987 ve Strakonicích Pozice: brankář Kariéra - mládežnické týmy: Strakonice, Písek, Č. Budějovice, dospělí: Tábor (2006), Strakonice (2006), Joensuu/Fin.2 (2006-07), Turku/Fin. (2007-?) Reprezentace: MS „18“ (2005)

I tam se mladému Čechovi začalo brzy dařit. „Musím ale říct, že jsem měl štěstí. I když mi to někdy nešlo, nikdo mi to na hlavu neházel. Naopak mě trenéři podpořili,“ uznává. Což není jen tak. Zvlášť u cizince.

„Jenže já tam nešel jako hvězda, ale s tím, že jsem mladý gólman a že ze mě chtějí udělat lepšího brankáře. Pracují na mně a hodlají v tom pokračovat,“ vysvětluje Salák.

Pracují na něm skuteční odborníci. Finská brankářská škola má nyní na soupiskách prvních týmů NHL deset zástupců. O gólmany TPS navíc pečuje Urpo Ylönen, který zdokonaloval i Miikku Kiprusoff a, hvězdu Calgary s ročním platem 8,5 milionu dolarů. Ve své databázi má i další světem uznávané borce.

„S Ylönenem je jediný problém. Snad jako jediný tady neumí anglicky. Jen německy,“ podotýká český mladík. „Někdy je sranda, jak to dáváme dohromady. Německo-finskoanglicky. Ale rozumíme si, takže to je v pohodě.“

Salák na vlastní kůži poznává, jakou speciální péči Finové gólmanům věnují. „Brankářských tréninků je o mnoho víc. Když jsem na začátku minulé sezony nehrál, měl jsem skoro každý den půl hodiny trénink jen pro sebe,“ říká.

„Dělají se různé věci. Třeba jsme natahovali provazy na ledě kvůli vykrývání úhlů, svítili na mě lampou, aby bylo vidět, jaký prostor mám vykrytý...“

A při zápasech? Trenér gólmanů celý zápas natáčí na kameru jen hru brankáře. „To je super, pak vidíte, co děláte nebo neděláte správně,“ pochvaluje si Salák.

Prý až ve Finsku si pořádně uvědomil, že hokej je skvělá práce, které se vyplatí věnovat naplno.

„Nemám si na co stěžovat,“ potvrzuje brankář. Klub mu platí auto a bydlení, stará se mu o složité daně. „To je jedině dobře. Kdybych si to měl vyřizovat sám, zavřeli by mě tu,“ rozesměje se.

„Ne, vážně. Žije se mi tady krásně,“ přiznává. A třeba o něm bude ještě hodně slyšet.