Hlinkův memoriál, k jehož ohromné prestiži se přidalo i jméno kanadské legendy, přináší každý rok poznání, jak se kdo z hokejových zemí posunul. Zjištění pro domácí elitu už je poměrně tradiční – nelichotivé. A to ještě na turnaji z logistických důvodů nestartovala Kanada. Richard Kovařík, jenž má vedle českého i americké občanství, při partii s USA (4:6) o konečné páté místo seděl právě mezi skauty zámořských klubů. Vyslechl si své. „Byli tam úplně všichni, šlo o nejdůležitější turnaj tohoto ročníku,“ připomíná kouč význam akce.

Nedávný draft NHL znovu potvrdil, že to na progres českého hokeje nevypadá, další důkaz padl minulý týden. Jaký dojem zanechali čeští hráči mezi vyslanci zámořských klubů?
„Musím bohužel konstatovat, že velmi rozporuplný. Málokdy se vám stane, že skaut klubu NHL nedodívá zápas do konce. V zápase s Amerikou se někteří asi pět minut před koncem sebrali a odešli, padala u toho dost nelichotivá slova na adresu našeho týmu. Člověku je v tu chvíli hodně ouzko. Jenže taková je realita. Zhruba do půlky utkání skauti probírali jména několika českých hráčů. Ale už ke konci druhé třetiny jsem vnímal, jak jejich zájem opadá a ve třetí části už padala velmi kritická vyjádření.“

Zlomili nad českými hráči hůl?
„Úplně a zcela.“

Na jaké nedostatky skauti z NHL zejména upozorňovali?
„Nejvíce zaraženi byli z fyzické kondice hráčů. Naši kluci ve třetí třetině úplně odpadli, nestíhali, což skauti nechápali. Jinak to byly celkem klasické vady, které náš hokej sráží. Nepřesnost, nedostatečná individuální dovednost. Základní věci. Čeští hráči si nedokázali přihrát pod tlakem soupeře na jeden metr. Při dvojnásobné přesilovce nebyli schopni přejít do útočného pásma. To je dlouhodobá bolest českých hráčů. Jakmile na ně protivník doráží, nezvládají pracovat na sto procent. Umíme se celkem dobře připravit na utkání, kde celkem o nic nejde a není na nás vytvářen tlak.