Z rychlíka hajzlíkem. S dvacítkou se v Chomutově chystá i nedraftovaný Titlbach
Před dvěma lety vyměnil juniorskou extraligu za zámořskou soutěž, aby na sebe výrazněji upozornil před draftem. Cíl Adamu Titlbachovi nevyšel. Nevysoký útočník se na draftu nedočkal šance loni ani letos. „Musím být větší hajzlík ve hře. Víc lézt soupeřům na nervy, víc se tlačit do brány, víc střílet a míň přihrávat,“ popisoval talent na srazu reprezentační dvacítky. Na výběru nadějí do NHL se může dočkat vyřčení svého jména ještě příští rok.
Za oceánem strávil druhou sezonu. Adam Titlbach se zabydlel v sestavě Vancouveru ve WHL a statisticky zažil výrazný skok. 30 bodů (9+21) z první sezony vylepšil o patnáct zápisů (27+18) a rozkvetl hlavně střelecky. V týmové tabulce kanonýrů skončil na děleném třetím místě vedle prospektu Montrealu Tylera Thorpa.
„Druhá sezona byla určitě lepší než první. Dostal jsem větší prostor na ledě, dal víc gólů, hrál líp a cítil jsem se líp ve všech aspektech. I se spoluhráči jsme si víc sedli. Cítil jsem se víc komfortně,“ ohlížel se 174 centimetrů vysoký útočník.
Právě jeho výška mohla hrát roli v tom, že si Titlbach stále nesplnil sen, kvůli němuž vyměnil Česko za Kanadu. Do zámoří odešel před dvěma lety právě proto, že v severní Americe větřil větší šanci na úspěch na draftu. „Zkušenosti to jsou samozřejmě obří. Ale šel jsem tam s nějakým cílem a ten jsem bohužel nesplnil. Možná jsem mohl ještě rok počkat. Nevím, co by se stalo. To je minulost, nechci na to myslet,“ říkal Titlbach o dva roky později.
Na tradiční volbě talentů mohlo jeho jméno poprvé zaznít loni. Žádný z klubů ale po odchovanci Litvínova nesáhl. „Zklamání samozřejmě bylo, ale ani jsem po sezoně nečekal, že bych mohl být draftovaný. Opravdu se nepovedla. Ve druhé jsem se do toho víc opřel a bylo to mnohem lepší,“ popisoval Titlbach.
O šanci v některém z týmů NHL si ovšem neřekl ani na letošním draftu. „Nic jsem neočekával, ale samozřejmě jsem koukal. Uvidíme příští rok,“ krčil rameny mládežnický reprezentant. Před sebou má poslední šanci na obvyklejší cestu mezi nejlepší. V opačném případě by si musel vybojovat smlouvu později jako nedraftovaný hráč.
Nyní má ještě kompletní sezonu na to, aby zapracoval na nedostatcích. „Jsem malý, parametry nemám takové, abych mohl hrát hodně do těla. Moje přednost je rychlost a bruslení. Musím se dostávat rychle za obránce, střílet, dostávat se do šancí a vytvářet šance i spoluhráčům,“ popisoval.
Ve WHL plánuje strávit ještě minimálně jednu až dvě sezony. Mezi severoamerickými juniory bude dál sbírat zkušenosti a schopnosti stanout proti vyšším sokům. „Byl to skok. Musíte být chytrý, nechodit do soubojů naivně. Je tam spousta velkých hráčů a musíte si najít to svoje. Soubojům se nemůžete vyhýbat,“ říkal Titlbach.
Skauty na sebe může upozornit i v reprezentační dvacítce. Její dres oblékal už loni, ale na šampionát se neprobojoval. Letos jde o jeden z velkých cílů. „Obrovská motivace, je to moje poslední šance v mládežnické kariéře dostat se na takhle velký turnaj. Určitě se tam chci dostat,“ vyhlásil jasně devatenáctiletý mladík.
O možnost si může říct už tento týden na Turnaji pěti zemí v Chomutově. Pro něj a pro další hráče ze zámořských soutěží půjde o poslední příležitost ukázat se trenérům naživo ještě před mistrovstvím. „Očekávám, že to bude na vysoké úrovni. Všichni jsou natrénovaní z off season, takže myslím, že to bude velká rychlost, tvrdá hra a budou rozhodovat maličkosti,“ zamyslel se Titlbach.
Arénu v Chomutově mimochodem velmi dobře zná. Dres Pirátů oblékal v mládeži, než se přesunul do Plzně a posléze do Vancouveru. „Mám na to dobré vzpomínky, odehrál jsem tady část kariéry. Vzpomínám na to a jsem rád, že jsem tady s reprezentací,“ usmíval se mladý útočník.
