Hnilička: Až bude starej, pochlubím se

Jubilejní duel se jaksi hodí zakončit vítězně. A české jedničce se to povedlo. "Tak to je super," reagoval gólman spontánně na zprávu, že výhrou právě orámoval docílení milníku. Na zpoceném Hniličkovi bylo vidět, že k onomu číslu není vůbec lhostejný. V duchu si stihl pár vydařených podniků přehrát. Třeba šampionát v Hannoveru 2001, kde zazářil, získal zlato a navrch převzal cenu pro nejlepšího brankáře turnaje. A brzy na to prožil hezký okamžik v rodině. -------------------------------------------------------------------------------- Milane, doneslo se k vám, že jste právě odchytal svůj stý duel za národní tým? "Ne. Vážně? Tak to je super. Toho čísla si cením. Sice jsem věděl, že se k té stovce blížím, ale že už na ni došlo, to vím až nyní od vás." Stovka startů za reprezentaci, to nezní vůbec špatně. Co pro vás znamená? "Je to příjemné. Ale zase nijak extra to neprožívám. Ovšem až budu jednou starej, tak se tím možná budu chlubit. Teď ale není důvod." (usmívá se) Tak se tou stovkou pojďme trochu probrat. Vybaví se vám hned váš nejlepší zápas? "Spíš si vybavím Hannoveru 2001. Těsně po mistrovství se mi narodila Barborka, takže i vzhledem k tomu očekávání v rodině pro mě bylo Německo hodně emotivním mistrovství, Věděl jsem, že se po turnaji vracím do Ameriky, kde se mi narodí první dcera a celý turnaj jsem hodně prožíval." A co vůbec první duel, vzpomenete si? "Tuším, že v Ústí. A vím jistě, že jsem ho nedochytal. Po dvaceti minutách mě vyhnali Kanaďani!" Ten křest ohněm proběhl ještě za federálních časů a vám bylo kolem 18, 19 let... "Tak nějak to bude. Bylo to hodně dávno. Víte, reprezentace pro mě vždycky znamenal moc. Teď mě zrovna nenapadají přesná slova, jakými bych to vyjádřil, ale rozhodně jsem si v nároďáku splnil svoje sny. Sny malého kluka. Kluka, který začal s hokejem v Litoměřicích a měl to štěstí, že to dotáhl až do reprezentace. A zahrál si v ní mnohem víc častěji, než by si kdy pomyslel." Za propustnou defenzivou jste se s Francií hýbal víc než byste asi čekal. "Musím říct, že jsem si dnes zachytal... Pozitivní je nejvíc to, že jsme vyhráli a nikdo se nezranil. On byl dnes ale opravdu špatnej led, tím byla naše pozice stížená. Francouzi se snažili." Z čeho negativního byste se mohli poučit? "Po vítězství bych nehledal negativní věci. Já jsem hlavně rád, že se nikomu z nás nic nestalo a že jsme to celkem slušně odehráli. Nechci se vymlouvat na podmínky, ale opravdu nebyly dobré." Teď si s hráči důkladně proberete, co je důležité zlepšit. I třeba v komunikaci na ledě. "S klukama si určitě řekneme pár věcí. Jsou tam rezervy. Ale máme čas se ještě připravit." Sport