Česká síla? Týmovost, srdce a rychlost, říká Kulich. Z Thompsona je unešený
Unavený ze složitého cestování a bez hokejek, ale dorazil. Osmnáctiletý útočník Jiří Kulich dostal od Buffala, potažmo od farmářského týmu Rochester Americans, zelenou pro mistrovství světa do 20 let. S českým týmem si zatrénoval, naskočí do generálky proti Švýcarsku, a pak přijde ostrý rozjezd proti domácí Kanadě. „Naše síla? Týmovost a srdce. Máme tady hodně ofenzivní a rychlý tým,“ říká před šampionátem rodák z Kadaně.
V drsném prostředí „farmářské“ AHL se adaptoval rychle. Jiří Kulich nasbíral z 24 zápasů 16 bodů (6+10), na dálku obdivuje kousky Tage Thompsona z Buffala. „Potkali jsme se na nováčkovském kempu, byli jsme spolu i v lajně,“ vypráví český útočník obdivně. „Je neuvěřitelný! Za mě jsou teď Tage s McDavidem dva top hráči NHL. Fakt. Co předvádí, je neuvěřitelné, neskutečné. Ale telefon na něho nemám...“
K českému týmu jste se připojil v pondělí, v jakém rozpoložení?
„Cesta byla trošku komplikovaná, měl jsem docela velké zpoždění a nepřijely mi hokejky. Ale jinak jsem na sto procent ready.“
Proč byla cesta komplikovaná? Kvůli počasí?
„Popravdě nevím, prostě velké zpoždění letadel.“
S uvolněním z Rochesteru nebyl žádný problém?
„Ne, to bylo automaticky hned. Zašel jsem za trenérem, zeptal se ho, jestli by s tím nebyl nějaký problém. Hned řekl, že vůbec. Že by byli strašně rádi, takže problém nebyl vůbec. Já jsem v Rochesteru maximálně spokojený, mám tam vše, co potřebuji. Maximální spokojenost.“
Prý jste měl na začátku z AHL obavy, vzaly za své?
„Ano, cítím se už jako mezi svými. Jako bych byl doma v Česku. Hokejově je tahle soutěž důraznější, z toho jsem byl někdy frustrovaný, ale na vše jsem si zvykl. I hlavou jsem na tom parádně.“
Je to drsná škola pro mladého kluka?
„Ne úplně drsná, ale zocelí vás hodně. A neplatí to jen o mladších, ale i o starších.“
AHL je tvrdý boj o místo v NHL, často i mezi spoluhráči. Hraje se hodně na sebe, je to tak?
„Hlavně je to dost rychlejší a trošku džungle. Dohrává se úplně všechno, někdy až zbytečně moc. V tomto je soutěž těžká. Nechci říct, že tam jsou blázni, ale někteří se toho vůbec nebojí. Ale co se týká našeho týmu, tak v něm jsem hru na sebe nezažil. Ano, je velká konkurence, každý chce nahoru, ale nemáme hráče, kteří by byli nějak sobečtí.“
Z 24 zápasů máte solidních 16 bodů, v týmovém hodnocení jste pátý. S tím jste spokojený?
„Popravdě nejsem. Mohl jsem být lepší, nebo ještě můžu být lepší.“
Nakolik vám v adaptaci pomáhají čeští spoluhráči Lukáš Rousek a Matěj Pekař?
„Strašně moc, hlavně ze začátku. Moje angličtina nebyla úplně perfektní a Matěj mluví výborně, fakt byste nepoznali, že je Čech. Kluci mi hodně pomohli, moc si vážím, že je tam mám.“
Český tým na šampionátu doplní i obránce David Jiříček, který už do NHL nakouknul. Tušíte, kdy můžete dostat v Buffalu šanci vy?
„To vůbec nevím. První dva týdny jsem dost koukal na to, jestli se dostanu nahoru. Byl jsem frustrovaný, když se mi nedařilo, ale teď jsem to vypustil z hlavy. Hraju AHL a tam se snažím podávat co nejlepší výkony.“
Jaký zatím máte pocit z českého výběru před šampionátem?
„Super pocit! Jak jsme si věkem blíž, je to lepší, jsme super parta. Jako pokaždé. Nemám si na co stěžovat ohledně kádru. Naše síla? Týmovost a srdce. Máme tady hodně ofenzivní a rychlý tým, fakt výborné útočníky i beky. Všichni, nebo většina, už si mistrovství zahráli, to je velké plus.“
