Kanaďané v hloučku slavili, objímali se. V prodloužení vyhráli nad Českem 3:2. Hráči národního týmu smutně polehávali na ledě. Stříbro v tu chvíli netěšilo, všichni věděli, že nejcennější medaile nebyla zase tak daleko. „Jako dítě jsem snil, že si na tomhle turnaji zahraju. No a my došli tak daleko... Neskutečný,“ líčil hodinu po zápase už s nadhledem brankář Tomáš Suchánek. Patřil k největším hvězdám českého výběru na MS do 20 let.
České partě se povedla náramná věc. Vybojovala nejcennější medaili od roku 2001, tehdy národní tým bral zlato. Od té doby se bral jen jeden bronz, jinak nic. Až teď. „Na každý zápas sem přišla skoro plná hala. Budu si to pamatovat do konce života,“ vykládal Suchánek. Novináři ho zvolili do ideální pětky celého mistrovství. Odchytal všechny zápasy, velký zápřah zvládl bravurně.
Finále taky. Kanada vedla 2:0, ale v poslední desetiminutovce srovnali Kulich s Kosem. Nemůžete říct, že by český soupeř vyloženě dominoval a válcoval. Ale několik dobrých šancí měl, aby náskok navýšil. Jen se už pak vždycky rozbíjel o Suchánka. „Po vyrovnání na 2:2 jsme měli neskutečnou energii. Úplně jsme ožili, všichni jsme věřili, že to dotáhneme a vyhrajeme. Kanada určitě nečekala, že se vrátíme. V prodloužení je to o štěstí, které se přiklonilo na jejich stranu,“ mrzelo brankáře, že v prodloužení se puk nakonec zatoulal za něj.
V jednu chvíli se ale zdálo, že Česko dohraje zápas bez něj. Při zakončení do něj ve druhé třetině vletěl Brennan Othmann. Když jste sledovali záznam z brankové kamery a bolestí zkroucenou tvář gólmana? Trpěli jste s ním. „Snažil jsem se vypíchnout puk při nájezdu. Povedlo se mi to, jen na mě ten hráč začal padat, přicvakl mi koleno na tyč. Chvíli to bolelo,“ přibližoval Suchánek. Náhradník Daniel Král už stál na ledě, byl připravený v zápase pokračovat a poprvé naskočit do turnaje. Nakonec nemusel. „Pak to přešlo, už mě to nelimitovalo,“ dodal brankář.
Stříbrná medaile má obrovskou cenu. Český tým se na turnaji prezentoval skvělým hokejem. Porazil v základní skupině Kanadu, ve finále obra slušně vyděsil. V semifinále vyřadil Švédy. „Je to obrovský úspěch, ale s klukama ho asi doceníme až později,“ na rovinu gólman. „Teď převládá smutek, byli jsme opravdu blízko,“ povzdychl si.
Na druhou stranu, mozek i přes smutné emoce hlásil, že se povedla kvalitní práce. „Ano, všechno si sedlo, společně jsme vytvořili velkou věc. Nebál bych se říct, že jsme tady jako hráči i realizační tým fungovali jako rodina. Náš tým neměl chybu, všechno bylo tak, jak být mělo,“ pousmál se brankář. A ještě dodal: „Děkujeme všem za podporu, cítili jsme, jak nám v Česku věří, neskutečné.“
