Posila Plekanec: Nevěděl jsem, že musíme čekat na Švýcary!
Po dlouhém letu, se čtyřhodinovým přestupem v Mnichově, rozespalý, rozlámaný, ale dorazil. Tomáš Plekanec, obří posila národního týmu, stihl po odpoledním příletu mrknout a druhou polovinu utkání s Kanadou. A svrběly ho ruce. „Člověk má vždycky chuť vlézt na led, než na to koukat ze shora,“ přiznal klíčový centr, který si ještě večer nalehko zatrénoval ve vedlejší hale.
Jak jste viděl výkon týmu proti Kanadě?
„Matně. Ale to jen kvůli tomu, že jsem nevyspalej… (směje se) Ne, kluci hráli velice dobře, to byl úplně jiný zápas než ty předchozí. Bojovali, měli šance a byli vyrovnaným soupeřem nabité Kanadě, která tady má dvě lajny, které můžou být i na olympiádě.“
Prý jste vůbec netušil, jak na tom tým ve skupině je?
„Ale jo, věděl, koukal jsem na nějaké zápasy a měl jsem pár informaci, ale potom jsem myslel, že je jasné, že když porazíme Nory, postoupíme. Nevěděl jsem, že je tu tenhle zápas, na který budeme muset čekat.“
Hrálo by pro vás roli, kdybyste to věděl? Zvažoval byste pak svůj příjezd?
„Ne, vůbec ne. Všichni hlavně pořád doufáme, že to Švýcaři udělají a budou chtít hrát čtvrtfinále s námi, ne se Švédy.“
Pomohl vám lehký trénink, který jste si po utkání dal?
„Jo, potřeboval jsem se vypotit. Dva dny jsem nic nedělal, ani jsem toho moc nenaspal a jen jsem jedl a pil… Vodu. (směje se) Hlavně abych vydržel do večera, abych neusnul moc brzy.“
Kdy jste se dozvěděl, že dorazí i Marek Židlický?
„Na letišti v Mnichově! (usměje se) Mluvil jsem s ním v sobotu odpoledne, když jsem odjížděl, a to ještě říkal, že nejede. Všechno se změnilo, když jsem jel na letiště.“
Podíváte se teď na zápas Švýcarů?
„Jo, na hotelu mrknu. Bylo by lepší usínat, kdyby to Švýcaři dali.“ (usměje se)
Hrál byste úterní zápas, kdyby už o nic nešlo?
„To vůbec nevím, ani si to neumím představit. To mě vážně ani nenapadlo, že bychom čtvrtfinále neudělali.“
Ukažte ještě nové zuby…
„Nebojte, mám všechny. Jen to trochu bolí.“ (směje se)
