Severská kombinace na ZOH v ohrožení. Rygl: Kam svět spěje... Klasické sporty ustupují
Natěšení do olympijské sezony bývá u sportovců často speciální. Mezi sdruženáři však možná půjde o jeden smutný epilog. Na Zimních olympijských hrách v Itálii půjde příští rok severské kombinaci o přežití. Jestli bude tento tradiční sport i pod pěti kruhy 2030 je totiž padesát na padesát. „Uvidíme, jak dialog v diplomatické sféře dopadne, ale vůbec se toho nebojím,“ prohlásil sportovní ředitel sdruženářů Tomáš Slavík, který je v tomto ohledu optimista. Jeho pohled nesdílí bývalý reprezentant a vítěz tří závodů SP Ladislav Rygl mladší.
Dříve se tomuto sportu říkalo závod sdružený, proto bývají tradičně obojživelníci na lyžích označováni jako sdruženáři. Kořeny severské kombinace hledejme dle očekávání v Norsku. Samotná disciplína vznikla už v polovině 19. století a stala se neoddiskutovatelným odvětvím, které mělo své pevné místo na zimních olympiádách od prapočátku v Chamonix 1924. Právě tam se totiž konaly první Zimní olympijské hry i za přítomnosti sdruženářů. Kompletní stupně vítězů tehdy obsadili Norové. Nejlepší z Čechoslováků byl tehdy šestý Josef Adolf.
Československo jako velmoc
Ještě za dozvuků francouzské olympiády se stal mistrem světa o rok později v Janských Lázních Otakar Německý a Adolf za ním bral stříbro. Severská kombinace v tuzemsku tak měla první celosvětový double. Nezůstalo jen u něj. Na MS v roce 1927 v Cortině d´Ampezzo bral Německý stříbro za Rudolfem Burkertem. Ten byl sice německé národnosti, ale rovněž reprezentoval Československo. V roce 1933 pak skončil druhý na MS také Antonín Bartoň.
Poslední velkou medaili pro československé barvy na MS bral Ladislav Rygl starší v roce 1970 ve Vysokých Tatrách. Posléze závodil mezi elitou i jeho syn Ladislav Rygl mladší, který vyhrál tři závody Světového poháru a třináctkrát vystoupal na stupně vítězů. V nedávné minulosti dosáhli zajímavých výsledků třeba také Tomáš Slavík, Pavel Churavý, Miroslav Dvořák či Tomáš Portyk.
Olympiáda 2030 v ohrožení
Situace kolem severské kombinace na největším svátku zimních sportů je ale nyní velmi nejistá. Mezinárodní olympijský výbor (MOV) totiž uvažuje o tom, že by tento tradiční sport vyškrtnul z další olympiády, která se bude konat v roce 2030 ve Francii. Hlavní problémy? V první řadě je severská kombinace jediným sportem pod pěti kruhy, ve kterém závodí jen muži. To je ale o rozhodnutí MOV. Sdruženářky se totiž už pět let účastní světových pohárů i MS.
„Určitě to, že ženám neumožňují závodit na olympiádě, byla špatná předzvěst, ale upřímně řečeno já byl skeptický, když začali ženy vůbec prosazovat do severské kombinace. Z hlediska genderové vyváženosti to chápu. Je to dnes ohromně moderní a nemyslím to nijak ve zlém. Já ale vím, jak těžký je to sport, tak jsem si říkal, jak to ty holky budou zvládat. Zájem o náš sport je prostě malý a potom to takhle vypadá,“ postěžoval si pro deník Sport někdejší vítěz tří závodů SP Ladislav Rygl mladší, který zároveň startoval na třech olympiádách v letech 1998, 2002 a 2006.
Další negativa? Dle informací MOV severská kombinace zaznamenala velmi nízký divácký zájem na posledních třech olympiádách. Medaile si navíc rozdělují v drtivé většině případů velmoci z Norska, Německa a Rakouska.
„Šance, že se severská kombinace v roce 2030 na zimní olympiádě objeví, je padesát na padesát. Jen velmi málo zemí je konkurenceschopných a rozhodně jí nepomáhá fakt, že stojí na okraji zájmu diváků oproti ostatním olympijským sportům,“ prohlásil před nedávnem Rakušan Karl Stoss z MOV.
V roce 2026 ještě sdruženáři pod pěti kruhy bezpečně budou, ale zase přijde další krok, který zrovna nevypovídá o světlé budoucnosti. Dojde totiž na okleštění startovního pole. Na ZOH bude místo dřívějších padesáti jen 38 sdruženářů.
„Upadá to, protože za nás těch konkurenceschopných závodníků bylo daleko víc. Jsem rád, že jsem zažil ještě takový ten boom, kdy severská kombinace byla výstavní disciplína nejen u nás, ale i ve světě. Dneska je sportů strašně moc. Kolikrát se divím, kam svět spěje. Někdy koukám, jak je na vzestupu třeba e-sport a klasické sporty jsou spíše na ústupu,“ dodal Rygl.
Každá země bude mít na ZOH 2026 nárok na dvě místa. Pokud je využije méně než devatenáct států, dostanou ty nejsilnější týmy možnost obsadit závod ještě třetím reprezentantem.
„Byla by to strašná škoda, kdyby tenhle sport pod pěti kruhy skončil. Neříkám to jen kvůli tomu, že jsem ho sám dělal. Je to disciplína, ze které to všechno vzniklo. Teprve pak se začaly rozlišovat různé disciplíny běhu a skoku na lyžích. Bohužel takový je vývoj. Stále si říkám, že to snad dopadne jinak,“ nechal se slyšet Rygl.
FIS stojí za sdruženáři
O poznání růžověji vidí budoucnost svého sportu Tomáš Slavík, který sdruženářskou kombinézu po kariéře vyměnil za sako. Momentálně působí jako sportovní ředitel sdruženářů.
„Není to poprvé, kdy nastala tato otázka. Vůbec se toho nebojím. Severská kombinace má na své straně tradici a absolutně oddanou fanouškovskou základnu po Evropě. I po jednáních, které jsme absolvovali s Mezinárodní lyžařskou federací (FIS), jasně vyplývá, že i zástupci dalších disciplín si uvědomují hodnotu severské kombinace. Uvidíme, jak dialog v diplomatické sféře dopadne, ale já nepochybuju, že v roce 2030 uvidíme na olympiádě dokonce obě disciplíny,“ pronesl Slavík.
Česku roste Konvalinka
Co se týče olympijské letenky v českém týmu, mají k nim nejblíže už zkušený reprezentant Jan Vytrval a taky nadějný Jiří Konvalinka. Dvacetiletý závodník Dukly Liberec je momentálně největší příslib české severské kombinace. A může za to i tréninková spolupráce s německým týmem, se kterým Češi v tuto chvíli už pravidelně spolupracují.
„Vazby a vztahy se prohloubily. Máme štěstí, protože v Německu je fakt banda skvělých týpků. Je to pro nás super příležitost,“ pronesl Konvalinka, který prokázal potenciál v letní Grand Prix. Ve francouzském Chaux Neuve se třeba ve dvou závodech po sobě dostal do elitní desítky a nechal za sebou zajímavá jména z Francie či Německa.
„Doufám, že na to aspoň částečně navážu potom v sezoně. Olympiáda je můj dětský sen. Myslím, že bych ještě našel doma nějaký výtvor ze základní školy, kde jsme popisovali své sny. Jasně dané tam mám olympijské kruhy a to, že se tam chci dostat. Jestli se mi to poštěstí, tak budu moc vděčný,“ řekl Konvalinka. Všichni kolem severské kombinace věří, že nepůjde zároveň o jeho poslední zkušenost pod pěti kruhy.
