Zařvat i pochválit, vysvětlit nedostatky, podpořit… Vojtěch Mozík během posledních dvou sezon v Plzni poznal, jak umí být Jaroslav Špaček i ze střídačky platný pro úspěch týmu. Jednadvacetiletý obránce a čerstvý reprezentant proto s nadšením přivítal fakt, že jeho klubový nadřízený ho bude mít na povel i coby asistent Vladimíra Růžičky u národního týmu. „Pro všechny je dobře, že je Jarda tady,“ ví autor osmi gólů v uplynulém extraligovém ročníku.
I na prvních trénincích je vidět, jak se Špaček často zastaví u některého z hráčů a cosi mu vysvětluje. Tímhle pomáhá?
„Jasně, tohle znám už z Plzně. Když se mu něco nelíbí, přijede a v pohodě si to vyříkáme mezi čtyřma očima. Takovýhle přístup od trenéra je super. Jarda nám předává své zkušenosti a má ke klukům blízko, se spoustou z nich ještě hrál a zná se s nimi, což je plus.“
Umí ale kohokoliv i pěkně zpérovat, ne?
„Jasně, je emotivní, ale zároveň v pohodě. Dokáže říct přesně, v čem jste udělal chybu a čeho se příště vyvarovat, úplně v klidu. Je na něm skvělé, že jenom netepe, ale umí i pochválit. Ne, že by do nás jenom šil.“
Zároveň vypadá, že nepřestal trousit fórky…
„Jo jo, občas je třeba atmosféru uvolnit. A na to on je vážně dobrý.“
Vám se Špaček v Plzni hodně věnuje. To u takové persony potěší, že?
„Samozřejmě, ohromně pomáhá. Jsem moc rád, že s ním můžu spolupracovat, že mě trénuje. Už jen tím, jak mi v různých drobnostech radí, od něj můžu dost získat. Vždyť hrál tolik let NHL, má toho spoustu za sebou, v jeho radách to je znát.“
I díky tomu za sebou máte výtečnou sezonu a přistála k vám reprezentační pozvánka. S čím jste dorazil na svůj první kemp?
„Rozhodně bych se tu chtěl udržet co nejdéle, udělám pro to všechno. Když budu makat a odvedu stoprocentní práci, pak se uvidí, mistrovství je pro mě zatím ale hodně daleko.“
