Výběr země, brané stále za hokejovou exotiku, to loni dotáhl až do čtvrtfinále. „Bude těžké takový výsledek zopakovat,“ ví útočník Dallasu, tahoun dnešního soupeře Čechů.

V úterý večer mohl být poprvé spokojený, jeho mužstvo na pražském mistrovství konečně urvalo výhru, 2:0 srazilo Rakušany. Jenže Antoine Roussel byl napružený z ten den špatných podmínek v O2 Areně.  „Led byl příšerný, jako by na něm byly sra..y. Nejely nám nohy, nedařilo se kombinovat. Fakt špatné,“ nechápala 25letá opora Francie.

Až tak?
„Jo. Vždyť brankář neviděl ani ho..o. Nemám ponětí, co se tu dělo, ale bylo to fakt příšerné. Proto ten zápas taky vypadal tak špatně, řekl bych.“

Přesto jdete do utkání s Čechy alespoň s jednou výhrou na kontě. Je to pro vás zásadní po nepovedeném začátku turnaje?
„To jo, pro nás to s Rakušany bylo buď, anebo. Pořád to tu ovšem z naší strany není žádný zázrak. Musíme se s tím poprat, nějak to zlomit, ještě na to máme čtyři zápasy. Ale když se podíváte, proti komu nás čekají, bude to těžké. Hned příště to budou Češi, které poženou domácí diváci, což jim dodá ještě větší sílu. Ale nikdy nevíte, třeba je tady můžeme porazit.“

Však jste je potrápili už loni až do prodloužení, i to vám dává naději, ne?
„Jo. Na druhou stranu by tohle mohl být nejsnazší zápas z těch tří proti favoritům naší skupiny. Jenže i tak mají Češi úžasné hráče. Bude to fuška, my se hlavně musíme dívat vždycky jen na ten daný zápas, který nás čeká, brát to střídání po střídání. Pak máme naději na dobrý výsledek.“

Očekáváte sami od sebe víc než dřív, po tom, co se vám loni v Minsku povedlo projít do čtvrtfinále?
„To sice ano, ale bude těžké zopakovat to, co loni. Ale kdyby nic jiného, aspoň je znát, že jsme si vydobyli trochu respektu.“

Trochu? Porazili jste Kanadu.
„Jasně. Ale to tam nebyl Crosby… Ale jo, Kanaďani jsou i tak silní, mají takové množství špičkových hráčů. Tehdy jsme předvedli to nejlepší, co jsme mohli, ale už je to minulost. Tohle je nový turnaj a nás čekají další velké zápasy.“

Loni jste zmínil, jak byste si přál, aby hokej ve Francii jednou předehnal v zájmu fotbal. Lepší se i tahle zatím nedosažitelná meta?
„Jo, trochu jo. Ale pořád se bavíme o dvou úplně jiných světech.“

Ještě k zápasu s Čechy. Chlapa jménem Jaromír Jágr si pamatujete ze společného působení v Dallasu…
„No jo, tak trochu ho znám. Jimmy je dobrej kluk.“

Je pro vás pořád speciální potkat ho na ledě?
„To víte, že jo. Já nechápu, jak on to dělá, staroch jeden. Je to obdivuhodné, ten chlap je legenda. Vím, že tady je národním hrdinou. Vždycky je zábava proti takovým hráčům nastoupit.“

Coby parťáci jste si rozuměli. Přijdou i teď ještě nějaké fórky?
„Jasně. Zkusím ho trochu vytočit.“ (směje se)

Víte, jak na to?
„Možná jo. Uvidíme…“