Třetí reprezentační start a první gól. Mladý útočník Filip Chytil v neděli proti Rusku (2:1) otevřel skóre utkání a jako poslední do party se přidal ke svým vrstevníkům Filipu Zadinovi, Martinu Kautovi a Jakubu Galvasovi, kteří už v přípravě rovněž premiérově skórovali. „Narostlo nám sebevědomí. Ukázali jsme, že na to máme,“ těšilo střelce. Sobotní lehkou kritiku mladých hráčů od trenéra Jandače necítil jako příliš spravedlivou. „Osobně bych neřekl, že bych se proti Švédům nehýbal. Každým dnem se to lepší,“ dodal.
Jak jste premiérový gól v reprezentaci viděl?
„Záďa (Filip Zadina) vystřelil, odrazilo se to do vzduchu. Snažil jsem se to prvně sklepnout ze vzduchu, ale spadlo to ještě na zem. Tak jsem tam dvakrát do toho nějak zatlačil a napodruhé to tam spadlo. Jsem rád.“
Schoval jste si puk?
„To vůbec netuším. Možná ho někdo najde.“
Puky na památku nesbíráte?
„Mám puk, když jsem dal první gól v juniorském nároďáku. Nevím, jestli mi ho teď někdo vzal. Myslím ale, že to je jedno. Budu si pamatovat, že jsem gól dal a jak jsem ho dal. Jestli mi někdo vzal puk, to uvidíme.“ (usměje se)
Byl to znovu skvělý vstup do zápasu. Dodalo to hodně sebevědomí?
„Určitě. Myslím, že jsme každý zápas začali výborně. Měli jsme pohyb, hráli u nich v pásmu, měli šance. To bylo velmi důležité, hlavně teď proti Rusku, protože to je jeden z nejlepších týmů. My se do toho dostali hned od začátku a určitě to bylo pozitivní.“
Mladí hráči jste v turnaji dostali hodně prostoru. Narostla vám i tím sebedůvěra?
„Narostlo nám sebevědomí. Všichni kluci už jsme dali gól. Já na to čekal až do neděle, ale snažil jsem se pořád hrát svoji hru a myslím, že to šlo tím správným směrem. Občas tam byly chyby, hlavně v obranném pásmu, ale myslím, že jsme se nebáli hrát. Ukázali jsme, že na to máme. Vytvořili jsme si spoustu gólovek, takže já jsem osobně spokojený, jak jsme to odehráli.“
Národní tým jste si osahal. Budete tedy teď ještě silnější?
„Byl to pro mě první turnaj. Spíš jsem se rozkoukával na velkém hřišti. To bylo asi to nejtěžší, na co jsem si musel zvyknout. Ale myslím, že jsem si zvykl a každým zápasem se to zlepšilo.“
Vy se vždycky od mantinelu snažíte jít přímo k bráně. Je tam ten metr rozdílu mezi zámořským a evropským kluzištěm hodně znát?
„Je to tak. První zápas jsem střílel i z větší dálky, mohl jsem jet blíž k bráně. Byl tam trošku nezvyk, ale proti Rusům jsem si už dojel i trošku blíž. Měl jsem šance, byly to i větší šance, takže myslím, že každým zápasem se to lepší.“
V sobotu trenér Jandač mladé hráče trochu kritizoval. Jak jste to vnímal?
„Každým dnem se to lepší. Osobně bych neřekl, že bych se proti Švédům nehýbal. Myslím, že proti Švédsku to byl ode mě lepší pohyb než v zápase proti Finsku. Cítil jsem se i víc odpočinutý, sebevědomí mi šlo víc nahoru. Proti Rusku to ale bylo zase o něčem jiným. Jsem rád, že to tak je, že se to lepší.“
Na turnaji jste se potkali tři talenti New York Rangers (Chytil, Pavel Bučněvič, Lias Andersson). Gól jste dal jen vy, dáte to klukům nějak sežrat?
„Už jsme se popichovali skoro pokaždé na ledě, něco jsme si říkali. Určitě si z nich musím udělat nějakou srandu. Jsme všichni tři dobří kamarádi, takže to je skvělý, že jsme se tady potkali.“
Když to půjde dobře, tak jste se v Pardubicích ani neviděli naposledy.
„Doufám, že ne.“
