Dominik Kubalík dal Bělorusku gól, který třeba ještě může zachránit celý turnaj. Střídačka po jeho trefě v prodloužení vyskočila. Jen trenér Filip Pešán se tvářil, jako by mužstvo gól dostalo. Stál v pozadí, netečný k ostatním. Přežvykující poker face. „Mužstvo musí fungovat jako tým. My jsme to prožívali úplně jinak,“ říká Robert Reichel v rozhovoru pro iSport Premium. Coby olympijský a světový šampion o tom hodně ví. A sám stál předloni během šampionátu na střídačce vedle Miloše Říhy.
V Rize vede český tým jiný Filip Pešán, než ten, co jej bez poskvrny provedl přípravou. Ještě při Českých hokejových hrách na střídačce gestikuloval, čmáral situace, s týmem žil. Teď stojí, jako by tam nepatřil, téměř nepromluví, zahleděný na led nebo do svých poznámek. Všímají si toho diváci u televize, vnímat to zajisté musejí hráči. Proč ta proměna? „Může to být i tím, že jde o mistrovství světa. Ten tlak je přece jen trošku jiný,“ hledá vysvětlení Robert Reichel.
Filip Pešán se během šampionátu začal chovat jinak než předtím. Jako by stál mimo. Čím se to dá vysvětlit?
„To bych taky rád věděl. Filipa Pešána osobně neznám. Můžu mluvit jenom za sebe nebo za Miloše Říhu, s nímž jsem u reprezentace působil. A vím, jak jsme to prožívali my. Důležité je, že mužstvo musí fungovat jako tým. A pokud tak nefunguje, není to dobré. Ani mně se tenhle projev nelíbí.“
Mohl trenéra zaskočit špatný vstup do turnaje, jak se mužstvo prezentuje. Nebo je to jen maska?
„Já mu do hlavy nevidím. To se musíte zeptat jeho, nevím, co v tom je. Ale my jsme to prožívali úplně jinak. Ono to může být tím, že tady se jedná o mistrovství světa a ten tlak je přece jen trošku jiný. Jako hráč jsem v reprezentaci zažil různé trenéry. Hráč potřebuje cítit odezvu. Když předvede dobrou věc, dá gól, je dobré, když za ním trenér přijde a pochválí ho, povzbudí, řekne, že to provedl výborně. To pak hráče nakopne. Hned se cítí líp, je sebevědomější, chce to zopakovat.“
Zatímco asistenti Martin Straka nebo Jaroslav Špaček hráče po návratu na střídačku občas poplácali, něco k nim prohodili, Pešán si jich nevšímal a zarytě mlčel. Považujete za nesprávné, že byl netečný?
„Já přesně nevím, jestli tohle (Pešán) taky dělal nebo nedělal. V televizi to vidět nebylo. Ale k hokeji to jednoznačně patří. Možná, že to dělá jinak.“
Když jste se zmínil bývalé velké trenéry, zažil jste Bukače, Hlinku, Augustu, Růžičku… Luděk Bukač taky vypadal nepřístupně. Ale emoce na něm byly znát, i když je neprojevil. Na Viktoru Tichonovovi jste žádné hnutí mysli ani nepoznal…
„Za Tichonova byla jiná doba. Hráči sloužili v armádě, bylo to jak na vojně. Dneska je to jiné. Jsem přesvědčený, že to, jak celé mužstvo působí a jak
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
