Přijedou, většinu zápasů prohrají, spadnou a tím story končí. Obyčejně, tentokrát ale ne, Kazachstán svůj tradiční příběh na mistrovství světa vzal z jiného konce. Už před turnajem se mluvilo o medaili. Najednou vidíte, že to nemuselo být z horeček. Věčný outsider může reálně pomýšlet na čtvrtfinále. Po nájezdech porazil Finy, složil nakonec i Němce. Co bude dál? Tým kolem bombera Darrena Dietze chce překvapit.
Největší úspěch bylo Nagano! Ne, teď není řeč o Česku, Kazachstán to může říkat taky. Na MS nikdy nezářil, maximem bylo 12. místo z roku 2005. Pět posledních účastí na šampionátu? Vždycky neúspěšný boj o udržení, pokaždé sestoupil. Ale na olympiádě v Japonsku to bylo něco.
Možná si to ještě vybavíte. Alexander Koreškov dal v čase 58:39 na 4:3 a definitivně rozhodl, že do hlavní části fáze „Turnaje století“ nepostoupí Slovensko, nýbrž Kazachstán. V základní skupině pak tým hrál proti hvězdám NHL hodně tvrdě, schytával výprasky. Ale byl tam.
Kazachstán na MS | |
12. místo | 2005 |
13. místo | 2004 |
15. místo | 2006 |
5x 16. místo | 1998, 2010, 2012, 2014, 2016 |
Nejvýraznější moment asi přišel v zápase s Českem (porážka 2:8), když Alexej Troščinskij vyrazil zub Davidu Moravcovi. Za to si ho pak podal Petr Svoboda, navíc po zápase ještě přidal výhrůžku, kdyby si všechno chtěl bek soupeře ještě dořešit: „Ví, kde ve vesnici bydlím. Ať se staví.“
Od té doby o hráčích Kazachstánu a reprezentaci moc slyšet nebylo. Až v posledních letech nastal zlom, začali jít divočejší cestou, nevychovávají si svoje hvězdičky, naturalizují cizince. V Rize mají tři Kanaďany, jednoho Švéda a sedm Rusů, které si postupně osvojili přes Nur-Sultan (Astanu), svůj klub v KHL.
Při odjezdu na MS se v Kazachstánu mluvilo o medaili. Vážně. Když v Rize tým porazil Lotyše, Finy i Němce, tak vás najednou napadne, že nešlo jen o nějaké plácnutí. Oni to myslí vážně! „Pořád se hraje NHL, navíc za mořem měli hodně náročnou sezonu, takže většina týmů své sestavy skládá z vlastních soutěží. V této situaci rozhodně existuje šance uspět,“ pronesl Alexander Koreškov, generální manažer týmu a taky bývalá ofenzivní hvězda ze slavné naganské éry. Bratr Jevgenij, další legendární eso, dělá asistenta v CSKA Moskva.
Největší kariéru ze všech Kazachstánců udělal ale Nikolaj Antropov, kterému bylo při olympiádě v Naganu teprve sedmnáct a na turnaj se ještě nedostal. Pak ale odehrál skoro 800 zápasů v NHL, domů se ovšem nevrátil. Pracuje v Torontu jako konzultant pro rozvoj hráčských dovedností.
Aktuální hvězdou hokeje v Kazachstánu je Darren Dietz z Nur-Sultanu, obránce s dělovou ránou a jeden z nejlepších beků, které byste na evropském kluzišti našli. Vypadá zvláštně, když se Kanaďan drží za srdce při kazachstánské hymně, ale takové jsou současné pořádky. „Porazit mistry světa z Finska bylo opravdu velké, myslím, že to od nás nikdo moc nečekal. My jsme si to samozřejmě užili,“ vykládal pro web KHL.
V rozhovoru došlo i na téma medaile. „Proč ne? Proč bychom nemohli vyhrát právě my? Myslím, že jste tady už některé šokující výsledky viděli. Je to turnaj, jeden zápas za druhým, může se v něm vždycky stát cokoliv,“ dodal Dietz.
Stejně ale vypadá zvláštně, když vedle trenéra stojí v kabině tlumočník a hned překládá jeho slova do angličtiny. Klíčová část sestavy se totiž rusky nedomluví. Pokud Kazachstán porazí Itálii a Norsko, poprvé v historii si zahraje play off na mistrovství světa.
Super kazachstánský rok 1998
Nejen že Kazachstán se na turnaji století v Naganu dostal mezi osmičku nejlepších, ale o necelé dva měsíce dříve přivezl i 7. místo z MS dvacítek. A kdyby jen to. V rozhodujícím utkání porazil Kanadu! Koho tenkrát měla na soupisce? Například gólmana Roberta Luonga, obránce Erica Brewera nebo Brada Ference, útočníky Vincenta Lecavaliera, Alexe Tanguaye, Mannyho Malhotru… I tahle ostuda se stala jedním z impulsů, proč se kanadský hokej na konci tisíciletí pustil do zásadních reforem.