Nikdy neodepisujte Kanadu. Nikdy! Ten příběh z úvodu turnaje už znáte. Zámořská velmoc třikrát v řadě prohrála, působila bez šťávy, do čtvrtfinále proklouzla až díky souhře jiných výsledků. Postup neměla ve svých rukách. Večer ale třímala v rukách pohár pro světové šampiony! V báječném finále zdolala Finy v prodloužení, které se hrálo ve třech na obou stranách. Suomi byli blízko obhajobě, ale nakonec smutní.
Ze slz smutku po bídných výsledcích k slzám štěstí. Kanada napsala na šampionátu v Rize nevídaný příběh. Jako první tým v historii získala zlato i přesto, že během turnaje čtyřikrát prohrála.
Jenže Kanada je prostě Kanada. Hokejová velmoc, s níž musíte vždycky počítat. I když už jen tak tak lapá po dechu. Působila rozháraně, fanoušci si říkali: Co to vzali za tým?
„Byli jsme dole. Ale výsledky v závěru základní skupiny nás dostaly do pohody,“ říkal kouč Gerard Gallant. Věčně usměvavý chlapík, jenž má v NHL výborné renomé, během turnaje nepanikařil, nepřenášel na tým nervozitu.
I proto parta mladých a nažhavených hráčů v neděli večer křepčila. Urvala tak světové zlato s číslem 27.
Přitom se ještě během třetí části zdálo, že scénář bude jiný. V hledišti, kam se několik desítek lidí v samém závěru turnaje dostalo, už jeden polonahý finský fanoušek nadšeně mával s vlajkou. Suomi byli blízko! Vedli 2:1 a při znalosti jejich propracovaného systému se zdálo, že pro Kanadu to bude náročná mise.
Ovšem hráči s javorovým listem na hrudi nemají v povaze něco vzdávat. Ve 13. minutě poslední třetiny se v přesilovce prosadil kapitán Adam Henrique. Pro něj to byl druhý gól ve finále, jenže ten první po zásahu dobrého oka finského videokouče byl neuznaný kvůli ofsajdu.
Tentokrát už radost někdejšímu spoluhráči Jaromíra Jágra z New Jersey Devils nikdo neutnul.
Ta mohla explodovat i po prodloužení. To se hrálo tři na tři. V něm, snad poprvé na turnaji, přišla chybka ve finském bránění. Kanaďané toho využili, po akci dva na jednoho slavil útočník Nick Paul. Byl v tom i kus symboliky. Právě on byl v prvním dějství vyloučený za vysokou hůl. Jenže na trestné sedět neměl.
První třetina se totiž změnila z kanadského pohledu v nahánění dvoumetrového chasníka s číslem 12. Kapitán Marko Anttila totiž přifilmoval zákrok, po němž Nick Paul zamířil na trestnou lavici. Zámořští borci gestikulovali jasně: Bylo to do ramena! A opravdu televizní záběry prokázaly, že ikona finského výběru a hlavní strůjce titulu v roce 2019, hýbnul hlavou bezdůvodně, pak se navíc chytil za obličej.
Kanaďané toho byli plní, chtěli pomstu za každou cenu. Ovšem proud emocí je posílal na trestnou lavici, čímž si nepomohli. Po jedné z přesilovek Ruohomaa se bleskově zorientoval před brankou a poslal obhájce titulu do vedení.
„Nesmíme být tolik vylučovaní. To je pro nás to hlavní,“ vykládal po úvodní části Connor Brown z týmu Ottawa Senators. Pro sedmadvacetiletého útočníka je to první šampionát, a hned je asistentem kapitána. I to svědčí o tom, že zámořská velmoc do Rigy vyslala kádr bez osvědčených hvězd.
I tak ale namíchala zlatý koktejl. I když v úvodu turnaje to tak nevypadalo. Zato Finové si věřili.
„Přijíždíme s tím, že chceme vyhrát zlato. To je náš cíl,“ říkal už během mistrovství Olli Määttä, klíčový bek. Už z těch slov cítíte tu vítěznou víru. Věděl, o čem mluví. Finové na turnaji prohráli do finále jenom jednou. A to s Kazachstánem… I to ale dokonale zapadá do reálií turnaje v Rize, který byl prošpikovaný podivnými výsledky.
Ovšem finská mašina byla jistota. V kádru sice bylo čtrnáct nováčků, ale že by to bylo znát?
Ne ne.
Armáda dělníků deptala. Přesto Kanaďané našli způsob, jak skrz precizní obranný val přejít. Hlavně díky přesilovkám, v níž udeřili dvakrát.
I proto z ďábelského finále nakonec vyšli jako vítězové. Bylo to skvělé vyvrcholení turnaje, které z českého pohledu končí tak smutně. Češi nenaplnili potenciál. Kanada, poskládaná na poslední chvíli, to byl jiný příběh…
|
„Jako fanoušek finského hokeje jsem zklamaný. Přál jsem to Finům. Na druhou stranu Kanada předvedla obdivuhodný počin, když se málem ani nedostala do čtvrtfinále. Kanaďané mají ve svém středu vítěze. Mladé hokejisty v Kanadě opatrují a vychovávají tímto stylem. Jejich mládežnický hokej má úspěchy a jejich hráči si tak věří. Mají to v sobě. Líbilo se mi, že tam hráli dva hráči ročník 2002. Co si z mistrovství světa v Lotyšsku mohou odnést Češi? Potvrzení skutečného stavu. Nelíbí se mi status quo posledních let, kdy z mistrovství přijíždíme s výsledkem, který není na juchání, ani na tragédii. Za posledních deset let bylo na velkých turnajích ve hře sto medailí, z nichž český hokej získal jen tři. Je to důkaz skutečného stavu, že statisticky jasně patříme mezi země druhého sledu. Pozici mezi velmocemi jsme ztratili.“ |
Góly
Domácí: 08:57. Ruohomaa, 45:27. Lindbohm
Hosté: 24:30. Comtois, 52:37. Henrique, 66:26. N. Paul
Sestavy
Domácí: Olkinuora (Säteri) – Sund, Koivisto, Kaski, Määttä, Pokka, Ohtamaa (A), Nousiainen, Lindbohm – Anttila (C), Björninen, Mäenalanen – Lundell, Ojamäki, Ruotsalainen – Innala, Kontiola (A), Pakarinen – Ruohomaa, Turunen, Sallinen.
Hosté: Kuemper (Hill) – S. Walker, Ferraro, Power, Stecher (A), Bernard-Docker, Beaudin, Schneider – Henrique (C), Co. Brown (A), Mangiapane – Vilardi, Bunting, Comtois – Danforth, N. Paul, Pirri – Foudy, Anderson-Dolan, Hagel – Perfetti.
Rozhodčí
Fraňo, Romasko – Lazarev, Šalagin
Stadion
Riga Arena
