Sbalil si své věci a s týmem se rozloučil, aby se obloukem vrátil a nakonec odchytal v Ostravě nejvíce zápasů. Štěpán Lukeš využil zranění Nicka Malíka a nejen, že si sezonu prodloužil o utkání na Českých hokejových hrách, ale minimálně i o ty Švédské. Rozhodl o tom i jeho výkon při výhře s Rakouskem 4:1, kdy působil nesmírně jistým dojmem. „Klidně to ale mohla být tahanice až do konce,“ pousmál se.
Dostal jste tady v Ostravě v brance druhý zápas, poprvé jste vyhrál. Byl těžší duel s Finy, nebo proti Rakousku?
„Hmm, těžko říct. Myslím, že nejde říct, že by tu byl nějaký zápas lehký. Naštěstí jsme v druhé části dali góly z přesilovky, čímž jsme si ulevili. Jinak to mohla být klidně tahanice až do úplného konce.“
Nejvíce horko vám asi bylo na startu druhé třetiny, kdy měl soupeř dvě přesilovky a výsledek zdaleka nebyl tak jasný, že?
„Jasně. Úplně z každé střely může padnout gól. O tom jsme se přesvědčili. Jsem rád, že jsme dnes neinkasovali v oslabení, ale že jsme naopak udeřili.“
Bylo vám líto rakouského gólmana, který obdržel gól přes celé hřiště?
„Nevím, to je těžké. Já jsem v brance v tu chvíli nestál, takže nedokážu říct, jak přesně to letělo. Ale stává se to no. Tak to je.“
Hodně se řešila i vaše pozice, kdy vás trenéři ze sestavy vyškrtli, pak vás vrátili a teď máte za sebou už druhý zápas. Neházelo to s vámi?
„Vlastně ani tolik ne. Prostě mi bylo trenéry řečeno, že mám jít do brány, tak jsem šel do brány a neřešil jsem proč, nebo jak. Já jsem tady rád za úplně každý zápas, takže jsem si to nakonec spíš užíval.“
Přitom první plán byl, že každý z brankářů dostane zápas, nicméně pak do toho vstoupil zdravotní stav Petra Kváči, že?
„Takhle, já jsem sem přijel a počítal jsem vlastně i s verzí, že bych vůbec žádný zápas neodchytal. Nebylo nic jistého, žádný plán nebyl. Takže jsem za ně vážně rád. Petr Kváča měl bohužel nějaký problém s průduškami, nebo něco takového tam bylo. Proto to takhle dopadlo.“
Šlo o poslední duel před velkými škrty v sestavě. Cítil jste nervozitu?
„Ne, ne, vůbec. Já se nestresuji. Pro mě tyhle chvíle vůbec stresové nejsou.“ (usmívá se)
