Ameriku spálil JALOhokej. Česko se zlepšuje vzadu. A teď na Finy!
PŘÍMO Z TAMPERE | Bez výpadků, bez výkyvů. Česko bránilo proti USA výsledek 1:0 a uspělo. Tohle byly přesně noty, které Kari Jalonen rád rozdává. Uvnitř si spokojeně přede, když takhle jeho týmy hrají. „Jalo“ hokej teď zmučil Ameriku. „Ano, tohle je vždycky dobrý výsledek,“ usmál se kouč. Jeho tým si dokázal, že dovede přepínat dozadu, v úterý ho čeká Finsko (19:20) a ve čtvrtek čtvrtfinále. Dál válí Matěj Blümel. Démoni Krejčí s Pastrňákem dokázali týrat i silnějšího soka, byť bez gólu.
Scéna z pozápasového setkání s koučem Karim Jalonenem vystihuje vše. „Tohle je vždycky dobrý výsledek,“ ocenil kouč výhru 1:0 nad USA. Ano, speciálně při fotbale. Trenér se narážce rozesmál a hned glosoval: „Ale i když hrajete hokej, je to super výsledek.“ Známky za umělecký dojem si nechte do krasobruslení. Česko přesně splnilo plán. Už se to učí.
Národní tým se posunul. Když bránil náskok 1:0 proti Rakousku, skončilo to fiaskem a prohrou po nájezdech. Teď to byl jiný příběh. Sebevědomější, kvalitnější. Když se obránci dostali pod tlak, povedlo se vytáhnout křídla a k nim vyhodit puk. Žádný stres, panika nic. Přepínání celých pětek do defenzivy fungovalo znamenitě.
„Ne, nervy neměl nikdo. Výborně chytal Karel a dodržovali jsme systém, plnili jsme věci, které jsme si řekli,“ chválil gólmana Vejmelku bek Tomáš Kundrátek. Urostlý chlap v bráně byl dalším klíčovým faktorem. Nechyboval, parta před ním navíc dokázala prostor dobře čistit.
Tohle je „Jalohokej“. Podobným systémem dřív hrál Lev Praha. Nezmatkujete, čekáte na šance, dáte gól, výsledek dotáhnete do zdárného konce. S USA si Česko dokázalo, že už umí plán držet. V úterý proti Finsku, týmu, který má patrně nejpohyblivější obranu na MS, přijde finální test. Pak už totiž následuje osudový zápas turnaje. Ve čtvrtek je čtvrtfinále, kroužkujte datum v kalendáři.
„Odvedli jsme dobrou práci a musíme makat dál. Máme něco, co chceme hrát a teď to tak bylo, jen v úterý je zase další den, nový zápas,“ komentoval výkon s klasickým nadhledem David Krejčí. „Měli jsme tolik šancí, já měl pár vyložených, Pasta taky. Mohlo to být o dost víc, ale hráli jsme dobře zezadu, nikdo nemůže říct, že jsme jenom bránili,“ přidal ještě.
Nemůže. Nešlo o stoprocentní myšlenky k defenzivě, jen koncentraci na ni. Vždyť právě Krejčí s Pastrňákem pár svých kousků zase vytáhli i vepředu. Jestli půjde jezdit útočnou třetinou s pukem a vymýšlet ofenzivní kreace dál? Ano, jde jim to i proti silnějším soupeřům. Jen jako kdyby brankář Swayman četl všechny nabídky na Pastrňákův volej.
Geniální moment bitvy? Rozhodně Krejčího centr. To se jen tak nevidí. Na vlastní brakové čáře vzal puk, vyloženě ho hodil vzduchem přes celé hřiště, parťák byl už v tu chvíli v pohybu. Souboj o kotouč vyhrál, nakonec z akce byla Krejčího tyč. Velká věc. A velká česká zbraň, kterou na MS nikdo jiný nemá. „Krásný se na jejich hokej dívat. Mají velké šance, dávají góly, je to moc hezké je sledovat,“ přidal se i Kundrátek, bek, který hraje celý turnaj vzadu tvrdě a velmi účelně.
Velkým českým pokladem na turnaji je i forma Matěje Blümela. Dravec z Pardubic taky rozhodl zápas s Amerikou. Jeho rychlé ruce vykoupaly brankáře Bostonu už v 8. minutě. Stačilo to. „Neříkám, že jsme se zatáhli, ale nedělali jsme zbytečné chyby a neměli zbytečné ztráty. A když jsme mohli, šli jsme do útoku. Zase jsme nikde nebláznili. Myslím, že jsme odehráli skvělý zápas,“ pochvaloval si.
Měl absolutní pravdu. V českém systému jste viděli důvody, proč vyhrál doma titul Třinec, proč je v NHL teď dominantní Tampa. Tohle jsou týmy, které se nebojí vyhrát, neleknou se těsného náskoku. Na absolutním vrcholu národní tým ještě není, ale chce tímhle směrem vyjít.
Česko padlo po třech zápasech na turnaji na dno. Zvedlo se, pracuje jinak a chystá se na čtvrtfinále. „Hokej se tímhle směrem ubírá. Když to umíme zahrát i my, tak je to skvělé. Věřím, že se toho chytneme a budeme pokračovat do konce turnaje,“ přidal Blümel. Proč ne. Česko by teď pár výsledků 1:0 bralo. Můžete si říct, že vás to třeba nebaví a radši půjdete třeba sekat zahradu. Jenže pak uděláte chybu. Národní tým se někde potřebuje naučit zvládat těžké zápasy. To je důvod, proč Jalonen motá svoji past. Když k ní máte silné individuality typu Pastrňáka, Krejčího nebo Blümela, šance se vždycky objeví. Zásadní pro Česko je, neotvírat vrata vzadu.
