PŘÍMO Z TAMPERE | Rozbruslení před bronzovým duelem odpískali. Ve 14.20 hodin vletí rovnou do zápasu (ONLINE ZDE>>>). Ráno v Tampere přišel mezi hrstku novinářů asistent trenéra Libor Zábranský. Krátce rozebral včerejší zápas, spíše už však hleděl z utkání s USA. „Rozhodne chuť. Kluci ten nepovedený zápas s Kanadou musí hodit za hlavu, jiná šance není,“ říká.
Co se vám jako první vybaví při vzpomínce na včerejšek?
„Na nějaké vzpomínání je ještě brzo. Každopádně bych nejradši vymazal ty tři a půl minuty ve druhé třetině, kdy jsme dostali tři góly. A pokud by to šlo, nejen já bych si přál, abychom nehráli ta oslabení. Ale prostě je to tak. Stalo se.“
Jen o přesilovkách a faulech to ale nebylo. Kanada jasně dominovala i při hře pět na pět.
„My potřebujeme celkově zlepšit tu produktivitu ve hře pět na pět. Už kolik třetin jsme při ní nedali gól. Tyhle těžké zápasy rozhodují speciální formace, nám se ty nabídnuté přesilovky nepodařilo využít, naopak jsme zbytečné fauly udělali a tím se zlomil zápas. Ale to je konstatování, to není kritika. Ideální by bylo, kdyby kluci dokázali ten zápas hodit za hlavu a udělat vše proto, abychom přivezli domů medaili.“
Překvapilo vás, že ty nejzbytečnější fauly spáchali ti nejlepší hráči – Pastrňák a Krejčí?
„Chtěl bych se kluků zastat. Asi málokdo, kdo to na ledě nezažil, si dokáže představit ten stres a to mentální nastavení v tak těžkých zápasech. Člověk může zkratovat a může udělat něco, co by třeba v běžných zápasech v základní části neudělal. Stalo se. Oba Davidové ten mančaft táhli celou dobu, mají právo na chyby, chybovat je lidské. Oba dva to hrozně mrzelo, sami se k tomu také vyjádřili, kluci si k tomu řekli v šatně svoje. Jako koučové nemáme jinou variantu, a ani si nechceme jinou připustit, než že to hodí za hlavu, půjdou do toho naplno a podaří se jim po deseti letech přivézt medaili.“
Kari Jalonen po utkání říkal, že si chcete ještě s hráči sednout a něco si vyříkat. Proběhlo to?
„Ano. Ten meeting byl velmi krátký. To nejdůležitější se bude odehrávat teď od deseti hodin, což bude příprava na Ameriku.“
Včera jste říkal, že jste z týmu cítil velkou sebedůvěru a odhodlání dojít pro zlato. Cítíte to i teď před bronzovým duelem?
„My tohle cítíme od samotného začátku. Nejen tohohle turnaje, ale už přípravných kempů. Nemyslím si, že jeden nepovedený zápas by na tom měl něco změnit.“
Jak by měl vypadat recept na to tým znovu nastartovat? Obvykle je tenhle zápas poražených semifinalistů o tom, kdo bude mít větší chuť.
„To s vámi souhlasím, bývá to tak. My jako trenéři uděláme maximum, abychom klukům na Ameriku nachystali správný recept. Sami víte, že hrají na čtyři obránce. Tam by mohla být jejich slabina, můžou být unavení. My musíme hrát agresivně, dostávat ty beky pod tlak. To je samozřejmě systémová taktická věc. Co se mentálního nastavení týče, pokud bychom měli někoho motivovat, aby hrál a bojoval o medaili, to by bylo hrozně špatně. Nikdo z nás si nepřipouští, že bychom tohle téma měli vůbec otvírat. Kluci ten nepovedený zápas musí prostě hodit za hlavu, jiná šance není.“
Co čekáte od zápasu samotného? Bude svázaný taktikou stejně jako ten vzájemný ve skupině? David Krejčí říkal, že chce, ať jste více na puku, ať si „zahrajete“.
„Něco je zahrát si a něco vyhrát. Samozřejmě chceme být více na puku. Naše hra je na tom založená, chceme mít puk co nejvíc, chceme hrát při sobě, na krátké nahrávky. Chceme být agresivní při napadání. Střední pásmo je jasné. Jestli se to ten daný zápas podaří nebo ne, to už ze střídačky těžko ovlivníme. Je ale fakt, že Kanada byla od druhé třetiny dominantní a moc nám toho nedovolila.“
Pořád platí, že nic ze sestavy neprozradíte?
(usmívá se) „Nemyslím si, že se něco bude měnit.“
