Po titulu na MS? Voženílek živí sen a oslavy krotí: Strašně rád bych jel

Video placeholder
Sparta jim dodala sílu. Moták: Každý má svou roli, ještě mi to nedochází
Marko Daňo předává Danielu Voženílkovi Masarykův pohár
Daniel Voženílek se raduje z gólu, který poslal šesté semifinále do prodloužení
Daniel Voženílek po závěrečné siréně spěchal vysvětlit Janu Košťálkovi střelu se sirénou
Tomáš Zohorna z Pardubic v kontaktu s Danielem Voženílkem, který přepadává na Romana Willa a dostává trest
Gólová euforie Daniela Voženílka
Andrej Nestrašil v 57. minutě zvýšil vedení Ocelářů na 4:2, nakonec z toho byl vítězný gól
Roman Will v brance Pardubic leží pod Danielem Voženílkem, který dostal trest, vlevo Tomáš Zohorna
23
Fotogalerie
Vstoupit do diskuse (1)

Mistrovské oslavy krotí, koutkem oka kontroluje telefon. Třinecký útočník Daniel Voženílek (28) by si po další zlaté jízdě s Oceláři rád splnil ještě jeden sen. Zahrát si mistrovství světa na domácí půdě. Trenér Radim Rulík je připravený několik finalistů oslovit, zároveň ovšem připouští, že únava z extrémně náročného play off může hrát ve finální nominaci roli. Dříč Voženílek objezdil většinu reprezentačních akcí v sezoně a s 8 body (5+3) ze sedmi zápasů se drží na druhém místě produktivity českého týmu za Davidem Tomáškem (6/ 8+2). Je i druhým nejlepším střelcem nároďáku.

„Uvidíme, strašně rád bych jel,“ netají Voženílek. „Je to další sen. Uvidíme, co přijde. Byl bych ohromně vděčný.“ Ve vyřazovacích bojích odehrál 20 zápasů (4+4), jeden mu sebral disciplinární trest po zákroku na Filipa Chlapíka.

Aktuální play off bylo pro pardubického rodáka extrémně náročné. A hodně speciální. Ve všech sériích se Voženílek postavil proti svým bývalým klubům. V Českých Budějovicích, ve Spartě i v Pardubicích v minulosti hrával. A protože svým neústupným stylem dráždí většinu rivalů, všude z ochozů slýchal pískot.

„Popravdě, nejtěžší pro mě byla hned první série s Budějovicemi,“ líčil už se zlatou medailí na krku. „Tam jsem působil docela nedávno a kluky jsem znal. Navíc nám sérii z 3:0 srovnali na 3:3! Takže z psychického hlediska byla nejtěžší série hned ta první. Ale jsem strašně rád, jak to proběhlo. A že si na konci dne a play off můžeme vykládat velké příběhy. To je skvělé.“

Na jihu Čech odehrál Daniel Voženílek dvě sezony (2020-22), s Budějovicemi získal bronz a narodil se mu tam jeden ze synů. Neskrývá, že tam i za tak krátkou dobu nechal kus srdce.

„Prostřední syn má tři roky a popravdě, fandí Motoru,“ usmíval se Voženílek. „Ale jakmile domů přivezu pohár, tak bude nejšťastnější na světě. Na poslední zápas v Pardubicích kluci nebyli, už bylo docela pozdě, z toho jsem smutný. Celou sezonu mi říkali, že chtějí jenom pohár! Tak jsem byl nervózní, jestli jim ho doručím.“

Týmově nejtěžší bylo podle Voženílka semifinále se Spartou. V něm Oceláři mazali ztrátu 0:3 na zápasy. „Musím říct, že Sparta byla fakt výborná,“ ocenil rivala. „Hrála skvěle, možná byla i lepší, než my. Ale my si za tím šli. Nevím, co víc říct. Momenty se Spartou byly fakt neuvěřitelné.“

V šestém semifinále právě vlasatý živel vyrovnával 0,2 sekundy před koncem. Zpoza brány překvapil Jakuba Kováře. Nebýt této šťastné trefy, měli by Oceláři po sezoně. A brali by bronz. „Loni nám po čtvrtfinále se Spartou v naší hale hrála písnička: To je kouzlo, co dokážeme,“ zmínil song Kapitána Dema. „Když jsme letos znovu postoupili, tak jsem ji zase poslouchal. Fakt neuvěřitelné momenty. Jo, titul je droga, všichni ho chceme. Je to nejvíc, co můžeme v Česku dosáhnout.“

Jaké je třinecké kouzlo? „Je to v systému a odhodlání,“ má jasno Voženílek. „Neuvěřitelné. Noví kluci, co před sezonou přišli, zažili to samé, co jsem zažil loni já. Je to o hlavě.“ Právě psychika je i rezervoárem fyzických sil pro zkušené matadory. Proto devětatřicetiletý Per Vrána stále patří k nejlepším, stejně tak nejdou utahat Vladimír Dravecký nebo Martin Růžička, kteří jsou také ročník 1985.

„Ti kluci nemají pomalu sedm let v kuse žádný letní oddech, musí hned po sezoně makat, každý den jdou příkladem. Jsem rád za ně, i za organizaci. Junioři vyhráli titul, mládežnické kategorie jsou skvělé. Jsem rád, že jim jdou starší kluci příkladem.“

Před rokem měl Daniel Voženílek play off bodově výraznější (22/ 6+10). Získal cenu pro nejužitečnějšího hráče vyřazovacích bojů, po extraligové sezoně stihnul i dva zápasy Českých hokejových her, které jsou generálkou pro mistrovství světa. Proti Švédům (4:3) se blýskl třemi body (1+2) a dostal se pak i na světový šampionát (7/ 0+1).

Konkurence pro nominaci na domácí šampionát je velká, jmen hodně. Pokud šance od Radima Rulíka a jeho týmu přijde, je Voženílek znovu připravený bojovat.

Vstoupit do diskuze (1)

Doporučujeme

Články z jiných titulů