Polsko sahalo po senzaci! Mladík řádil a gólman z NHL si mohl ukroutit hlavu
Po dlouhých 22 letech se vrátili na elitní scénu mistrovství světa. A polští hokejisté, hnáni fantastickými fanoušky, se hned na úvod blýskli. Lotyšsku, bronzovému týmu předešlého šampionátu, sebrali bod. Třikrát vedli, padli až v prodloužení 4:5. Dvěma góly se blýsknul teprve devatenáctiletý mladíček Krzysztof Macias, který v Ostravě až do minulé sezony hrával za Porubu a Vítkovice. „Opravdu krásný pocit dát dva góly v hale, kde jsem hrál čtyři roky,“ chrlil ze sebe Macias. Během rozhovorů plynule přeskakoval z angličtiny do polštiny i češtiny. Byl o něj takový zájem, že daleko překročil povolený čas na rozhovory. Nikomu to nevadilo.
Snad jen lotyšský gólman Elvis Merzlikins, který v NHL chytá za Columbus, extra nadšený nebyl. Během zápasu si mohl hlavu ukroutit. Tři góly totiž dostal po smolných tečích od vlastních spoluhráčů. „Ano, dali nám trochu šťastné góly, ale zasloužili si je! Hráli opravdu dobře,“ ocenil polské bojovníky lotyšský kapitán Kaspars Daugavinš.
Polský bod je první senzací šampionátu. Pomohli k němu i tradičně fantastičtí fanoušci. „Polska - biało-czerwoni!“ duněly polské chorály dlouho před zápasem kolem haly. Postupně se k nim přidali i velmi hluční fandové z Lotyšska. Výsledná atmosféra byla pekelná.
„Skvělá, skvělá!“ ocenil Daugavinš. „Oba tábory výborné. Tohle milujeme, bude to skvělý turnaj, všechny týmy jsou tady výborné.“ Jestli je nováček překvapil? „Ne vůbec, zasloužili si to. Jsme rádi, že máme dva body. Před dvěma lety jsme s nimi hráli exhibici doma a porazili nás. Není to překvapení. Jsou tvrdí, hlavně v obraně a hrají dobře.“
Když se Polsko naposledy představilo na mistrovství světa, nebyl Krzysztof Macias ještě na světě. Příští týden mu bude teprve dvacet, dvěma góly si dal parádní dárek. „Krásný dárek to bude, když se udržíme mezi elitou a překvapíme ještě pár lidí. Takže s tím bych ještě počkal,“ usmíval se.
V Ostravě zná každý kout. Se starším bráchou Kacperem, který je také v národním týmu, ale zatím do zápasu nenaskočil, byli v Ostravě od roku 2017. Nejdřív hráli za Porubu, mladší Krzysztof pak i za Vítkovice. Že je šikovný, se vědělo. První extraligový gól vstřelil hned při své premiéře mezi elitou, v září 2022 se trefil v Třinci. Sebevědomě vymetl růžek brány Ondřeje Kacetla.
Po zápase se radoval i z toho, že v extralize dal gól dřív než jeho máma Agnieszka, která hraje za rodný Nowy Targ. „Za ženský tým hraje už jedenáct roků a ještě se ji nepodařilo dát gól,“ smál se tehdy mladík. To už neplatí, máma Agnieszka se v aktuální sezoně konečně trefila. Na duelu proti Lotyšům byla v ochozech. A skákala radostí.
„Nejenom ona, celá rodina to prožívala neskutečně,“ popisoval mladík. „Doufám, že tu na mě počkají a skočím za nimi pokecat. Už se na to těším.“ Jestli je víc mámin ligový gól, nebo dvě trefy na mistrovství světa? Macias se jen zasmál. „Nevím, to se musíte zeptat jí. Já jsem na ni neskutečně pyšný, že ten gól dala. A věřím, že ještě pár jich přijde.“
Ve zkušeném polském týmu je Macias nejmladší. Nervozita ho nesvazovala. Po odchodu z Vítkovic má za sebou velmi dobrou premiérovou sezonu v zámořské WHL, za Prince Albert Riders nasbíral 47 bodů (22+25) z 65 zápasů. A věřil si i na šampionát.
„Víra celého týmu před zápasem byla veliká,“ popisoval. „Stejně tak emoce, byli jsme hodně nabuzení. Naštěstí to bylo zdravé nabuzení, nebyli jsme přemotivovaní. Bylo vidět, že hrajeme sebevědomě, nedělali jsme zbytečné chyby a překvapili jsme hodně lidí. Nejenom ze zahraničí, ale i polské fanoušky. Počítám, že moc lidí nečekalo, že se dokážeme takhle zvednout a zahrát. Ukázali jsme, že když hrajeme, co máme, tak můžeme být dobří. Zdravá víra musí být.“
V neděli hrají Poláci se Švédy. Dobře vědí, že jejich síla je obrovská, ale nevzdávají nic. „Ztratili jsme sice trochu sil, ale dáme do toho znovu 110 procent,“ hlásí Macias.
To potvrdil i obránce Marcin Kolusz. „To už je vrchol vrcholů, větší hráče už tady nedostanete,“ přemítal bek. „Těšíme se, že si proti nim zahrajeme. Nemůžeme nic ztratit, můžeme se jen ukázat. O to se pokusíme. Teď si to všichni užíváme. Jsme tady poprvé, bylo to úžasné a emocionální už od rána. V bříšku lítali motýlci, přišlo devět tisíc diváků. A to bylo opravdu cítit! Atmosféra byla parádní. V těžkých momentech nám to pomáhalo, bylo to pořádně hlasité. Na ledě se těžko komunikovalo se spoluhráči, ale energii nám to určitě dávalo.“
