Kubalík po konci půstu o Tomáškovi: Ten gól mi poslal na zlatém podnose
Právě na tuhle chvíli čekal. V 52. minutě vyslal Ondřej Palát na výlet rozjetého Davida Tomáška, vedle něj vystartoval Dominik Kubalík. Proklouzl kolem dánského beka, na bránu se řítili sami. Tomášek mu těsně před ní poslal puk na pravou stranu a nejlepší střelec loňského šampionátu ukončil pražské trápení. Jeho zásah do odkryté sítě byl nakonec vítězný, včetně NHL první od 21. března. „Poslal mi to na zlatém podnose,“ vracel se střelec po vítězství 7:4.
Byl tohle gól, na který jste dlouho čekal?
„Doufám, že jo. Vždycky to potěší. Říkám, že osmdesát procent je zásluha nahrávajícího, kdo akci vymyslí. A tentokrát to byl stoprocentně Tomasův gól. Díky bohu jsem nemusel překonávat už vůbec nikoho. Stačilo trefit bránu, poslal mi to na zlatém podnose. Přišlo to automaticky, ani jsem nepřemýšlel. Snažil jsem se ho potěšit.“
O střelbu jste se pokoušel už několikrát předtím, ale stále bez výsledku, že ano?
„Kolikrát jsem jednal i trošku bezhlavě. Ale tak to je. Člověk se to snaží zlomit, střílet ze všeho, že to někoho trefí, odrazí se. Jsem rád, že jsem to protrhl.“
Taky jste odvedl černou práci, když jste u čtvrtého gólu stínil před bránou.
„To je stejné. Snažím se být v předbrankovém prostoru, protože tam góly taky padají. Viz ten jejich. Hráč před bránou, puk ho trefí do zadku a gól. Snažím se být v těch prostorech. V minulých zápasech jsme tam moc nechodili, tentokrát ano. Ukázali jsme, že když tam jsme, góly můžou padnout.“
Byl to největší klad zápasu?
„Myslím, že jo. Když tam stojíme a gólman nevidí, každá střela je nebezpečná. Stejně tak na druhou stranu. Pokud hráče dokážeme odklidit, náš gólman to vidí a chytne.“
V první třetině jste neměli moc pohyb, zápas byl vyrovnaný i po vedení 3:1, souhlasíte?
„Byly tam fáze, kdy jsme trošičku polevili. Ale jsme hrozně rád, že jsme to zvládli a dokázali se hrozně rychle vrátit do zápasu. Vítězství jsme si zasloužili.“
Rozhovor pokračuje pod infografikou
Ještě před svým gólem jste ožil, začal jezdit, což jste v předchozích zápasech úplně neměl. Snažil jste se to urvat za každou cenu?
„Děkuju. (usměje se) Člověk se snaží, což je hrozně těžké. Snažil jsem se na nic nemyslet, protože pak je to ještě horší. Ale máte to v hlavě. Chtěl jsem se ukazovat do šancí, být kolem brány, a jestli bylo vidět, že si za tím jdu, jen dobře.“
Spadlo to z vás jako z celé lajny?
„Dokud se vyhrává, je to lehčí. Ale samozřejmě jsme trošku cítili, že by bylo fajn se něčím odrazit a věřím, že dneska to přišlo. Měli jsme dobrá střídání, dobré šance.“
Co přesilovka? Bude potřeba ještě vypilovat?
„Samozřejmě, je to důležitá věc. Červusova lajna ji hraje perfektně, tam chybí jenom gól. A u nás, když to zjednodušíme a budeme střílet, to bude taky dobré.“
Z papírově silných soupeřů před sebou máte už jen Kanadu. Ale čekají vás třeba ještě Rakušané, kteří vzdorovali Švýcarům a dotáhli se na Kanadu. O čem to svědčí?
„Že taky žádný soupeř není jednoduchý. Potvrdilo se to proti Dánsku i předtím. Rakušani se ukázali s Kanadou. Na každý zápas se musíme připravit stejně a zvládnout ho co nejlíp.“
Na gólech se podílely všechny čtyři útoky. Sehráváte se i jako tým?
„Určitě. Každým zápasem, každou třetinou si na sebe zvykáme víc a začíná se to odrážet i na celé hře.“
