Milí Dánové, už dost, trápení skončilo. Sedlák v klidu může být Kaše III.
Zamířit a pal! Česko má s Dány temnou současnost, ale v Praze se utrhlo ze řetězu. Nejdřív to vypadalo na klasiku, bolavou šichtu, ale nakonec národní tým vyhrál 7:4. „Byl jsem v klidu a věřil, že to dobře dopadne,“ vykládal Lukáš Sedlák, který se prosadil poprvé na šampionátu. Ukázal, jak zapadá do „Kaše gangu“. Premiérovou trefu si připsal i Dominik Kubalík.
Největší hala v Česku na nohou, bouří. Góly padají na jednu i druhou stranu. Úroveň zábavy? Z tribuny deset bodů z deseti. S Dánskem zažívá český hokej poslední dobou ne zrovna pěkné chvíle, ale tohle nakonec vyšlo, i když mouchy pořád najdete. Zásadní jsou ale dvě zprávy. Česko lehce škobrtlo jen proti Švýcarům v nájezdech, jinak na MS vítězí. No a Dominika Kubalíka už se nikdo nebude ptát, kdy mu tam něco spadne. Jeho nególové peklo se zavřelo.
Přáli mu i jeho parťáci. „Jasně, hodně maká, on je střelec. Jsme moc rádi, že dal gól,“ rychle ze sebe sypal Ondřej Palát, jeden z nejlepších hráčů zápasu. „Tři body jsou to, co jsme chtěli, ale ve hře je pořád dost chyb, které musíme odstranit,“ komentoval pak výhru 7:4.
Témat na čem makat se pár najde. Třeba hodně nepodařená přesilovka 5 na 3, která trvala skoro dvě minuty a nefungovala. Nebo moment, kdy Česko vedlo 3:1, a spadl řemen, Dánsko se dotáhlo na 3:3. Klíčové však je, jak tým dupal dál. To je zatím jeho nejsilnější rys, pracuje celý zápas, vydrží jezdit až do konce. Ve třetí třetině sypal góly a proti neoblíbenému soupeři si zastřílel.
Kdyby český hokej měl možnost nějakého soka vyslat na pustý ostrov bez jakékoliv šance se vrátit do civilizace, Dánsko je horký adept. Národní tým nad ním vyhrál v základní hrací době na velké akci naposledy v roce 2012. Pak přišlo kruté soužení s betonem a pečlivě nachystanou obranou. Čtyřikrát za sebou nájezdy, ve kterých Dánsko dvakrát uspělo.
Během téhle éry expert Milan Antoš vyřkl památnou větu: „Je to hnus, je to fakt ošklivý.“ Pak bylo ještě hůř, protože na olympiádě v Pekingu defenzivní bestie utahala český tým v základní hrací době. Porážka 1:2 dost bolela. „Nepřišlo mi, že by byli teď tak defenzivní jako třeba na olympiádě, to si pamatuju dobře. Teď se snažili hrát hokej a my toho využívali. Měli jsme docela dost šancí a vytvářeli jsme si v jejich hře okénka,“ pochvaloval si Lukáš Sedlák.
Článek pokračuje pod infografikou
Dva roky národní tým neměl tu čest s Dány hrát velký zápas, až teď, ve svém paláci. „Dámy a pánové, přivítejte domácí tým. Tým Česka,“ zahlásil do bouře v O2 areně moderátor. Nakonec dav domů odcházel hodně spokojený.
„Osobně jsem byl pořád tak nějak v klidu. V první třetině naše lajna nějaké šance měla, ve druhé taky, jen je stačilo proměnit. Sice nám dali gól v přesilovce, ale věřil jsem, že to dobře dopadne,“ držel Sedlák klid, i když Dánové šli do vedení 1:0 a když srovnali na 3:3.
Mimochodem, po turnaji si možná změní jméno v občance na Lukáš Kaše. Bráchové Ondřej a Davidem v Litvínově několikrát v sezoně vytáhli kousek, kdy jeden objíždí bránu, ale na přední tyči nahrává zpátky druhému. Výsledek? Gól do prázdné brány.
Přesně takhle zaznamenal Sedlák českou třetí trefu, jak kdyby byl třetí Kaše. „Věděl jsem, že tohle kluci dělají,“ usmál se. „Když jsme se na ně s Pardubicemi připravovali, říkali jsme si, že Ondra to dává zpátky na první tyči. Sám mi to i říkal. Napadlo mě, že to asi zkusí a vyšlo to,“ rozebral parádu.
Papírově očekávanou výhru má národní tým z krku, teď ho čeká ještě role favorita s Rakouskem a Velkou Británií. No a pak? Skočí se na tobogán: Kanada a čtvrtfinále. „Těžké to určitě je, asi i těžší než s těmi nejlepšími,“ přikývl Palát na dotaz, jaká fuška je vyhrávat, když se čeká, že musíte. „Jenže vidíte, co se může stát, jak se Rakušáci vrátili do zápasu proti Kanadě. Nedá se říct, že někoho přestřílíme 10:0,“ váží si výsledku 7:4 Palát.
