Rutta o příjezdu es z NHL i stoupajícím tlaku: Očekávání je privilegium
Zápas s Kanadou je velkou českou prověrkou před čtvrtfinále. Jasně, národní tým může v případě výhry sebrat první místo, ale klíčem je vyladit všechny detaily pro zápas o všechno. „Kanada začíná být na konci turnaje nejsilnější, vždycky chvilku trvá, než si kluci sednou a zvyknou si,“ říká Jan Rutta, který hraje na svém třetí šampionátu. Vyhrál dvakrát Stanley Cup s Tampou a je v úplně jiné pozici než na MS v roce 2017, kam jel jako extraligový bombarďák pro přesilovku.
Věříte si sám na Kanadu teď víc než v roce 2017, kdy jste na Nathana MacKinnona a spol. šel jako hráč Chomutova?
„Asi pořád stejně. Mají výborný tým, ale ten mindset je pořád stejný. Porazit je.“ (usměje se)
Vážně je to teď stejné, když máte nyní dva Stanley Cupy a přes 300 zápasů v NHL?
„Je to lepší i horší. Když jsem všechny ty hráče neznal, tak jsem proti nim šel v klidu, nevěděl jsem, čeho jsou schopní. Teď je znám, což může být výhoda. Ale zase když víte, co konkrétní hráč dovede, dáváte si možná až přehnaný pozor. Základní je, že nastavení zůstává, jdete vyhrát.“
Tím pádem třeba nezaskočí, že hned v prvním střídání se přižene dělová koule Tanev a chce ukázat tvrdost, možná i trochu vystrašit?
„Jo, tohle je právě výhoda, že jsem proti němu párkrát hrál. Vím, co od takových hráčů čekat, to se budu snažit klukům z Evropy říct, ať si dávají bacha na Taneva a další, kteří rádi dohrávají souboje. Aby se nestal nějaký karambol.“
Nicka Paula znáte ještě z Tampy. Třeba Švýcaři s ním měli hodně práce. Bude fuška s tímhle silákem zápasit kolem brány?
„Počíná si hodně šikovně, takhle hraje celou sezonu v Tampě. Přesně tady je vidět styl hokeje, který mu sedí. Naše práce bude ho k bráně nepustit, nebo mu jeho hokej co nejvíc znepříjemnit.“
Kam čekáte, že se posune česká hra s Davidem Pastrňákem a Pavlem Zachou?
„Doufám, že budeme vypadat ještě lépe. Je výborný, že Pasta se Zachyčem přijedou, všichni z toho mají radost. Kluci sice mají za sebou teď den v letadle, což je hodně náročný. Ale věřím, že to bude s nimi super.“
Vnímáte, jak najednou stoupne i očekávání fanoušků, že se třemi posilami do útoku z NHL na poslední chvíli, se začne mluvit o medailích?
„Když máte tým, od kterého ostatní něco čekají? Je to privilegium. Svým způsobem jde o ocenění pro tým, že vás někdo vidí tak dobře, že byste měli uspět. My se musíme s tlakem popasovat, mydlit to a očekávání naplnit.“
Nesklouznout k tomu, že Nečas, Pastrňák a Zacha všechno zařídí?
„Myslím, že pojetí naší hry bylo na mistrovství světa docela týmový. Příjezd rozdílových hráčů je super, ale nemyslím si, že bychom nějak měnili styl a ustoupili od našeho hokeje. Podle mě je zatím slušné, čím se tady prezentujeme. Pracujeme, a když dostaneme do košíku ještě takové hráče? Super.“
Pastrňák s vámi byl i na zmíněném MS v roce 2017. Fascinuje, jak dokázal naplnit prognózy, že z talentovaného mladíka vyrostla hvězda NHL?
„Teď je jedním z hlavních taháků světového hokeje, jednoznačně. Ale už v té Paříží byl asi náš nejlepší útočník, pro mě se vůbec nic nemění. Super, že Pastu máme, vždycky paráda, když tým dostane takhle rozdílové hráče.“
Napadne vás, v čem se Pavel Zacha zlepšil po přestupu do Bostonu?
„Asi ve všem. Vždyť má bodů jako prase.“ (směje se)
Liší se pro beka v něčem, že má před sebou útočníky s návyky z NHL?
„Trochu asi jo, ne nadarmo tam tihle kluci hrají v prvních lajnách. Jsou rychlejší, jsou dobří. Udrží se na puku, většinou se s nimi hraje víc v útoku, což je pro obránce vždycky příjemnější.“ (usměje se)
A neláká vás návrat ke kořenům, že se z vás stane na MS zase ofenzivní torpédo? Extraligu jste opouštěl jako nejproduktivnější bek ligy, na turnaji hrajete oslabení.
„Tým je dobře poskládaný, ofenzivní roli tady mají Krejča, Špágr nebo Kundrc. Nevím, abych měnil styl hry po nějakých sedmi letech, asi by to nebylo úplně ku prospěchu týmu. Snažím se hrát tak, co mě nejvíc zdobí v Americe, abych co nejvíc pomohl k úspěchu.“
