SESTŘIH: Česko - Švýcarsko 2:0. Zlatá domácí pohádka! Rozhodl Pastrňák
Česko má zlato! Národní tým ovládl po 14 letech mistrovství světa, ve finále se čekalo na gól skoro 50 minut. Pak to přišlo. David Pastrňák se v pravém kruhu opřel do nahrávky, rána jako z děla málem vyletěla skrz síť na Kolín. Na tribunách vybuchla absolutní euforie, fanoušci skákali tak, že se balkóny O2 areny klepaly. Česko vyhrálo nad Švýcarskem 2:0. Radim Rulík postavil tým, který udělal z Prahy zlaté město. Co přijde dál? Mejdan, hodně velký a dlouhý mejdan.
Když finále, ať stojí za to! Bylo by moc snadné, kdyby se rozseklo příliš brzy. Mistrovství světa, které překonalo historický rekord návštěvnosti, přeci musí mít i výjimečnou tečku, ne? Tohle se splnilo, dokonale.
Duel o zlato zběsile pádil, deset minut, dvacet, půlka, nic. Žádný gól, jen na každé straně jedna tyč. Česko i Švýcarsko vybrousily formu na zápas o nejcennější medaili k dokonalosti. Neuhnout, radši udělat o tři kroky víc než zaváhat. Maskoti Bob a Bobek divočili na tribunách, basy z hudby trhaly vnitřnosti. Utíkal čas, zvyšoval se počet střel i šancí. Brankáři Dostál s Genonim hlásili zavřená vrata. Ne a ne je pootevřít.
Čekání na prvního střelce trvalo do 50. minuty. Tomáš Kundrátek na modré vytáhl životní nahrávku. Nedíval se, nedělal dlouhé signály, že něco přijde. Ale okamžitě poslal puk do levého kruhu, kde úřaduje David Pastrňák. Od příletu z Ameriky čekal na první bod a svoji pecku vytáhl v nejlepší možnou chvíli. Vypustil dělo z první a na kolenou doklouzal v euforii k červené čáře.
Byl to přesně zápas, o kterém se bude vyprávět za dvacet let: to tehdy, když jsme byli na finále proti Švýcarsku... Monumentální stavba v Libni, na tribunách přes 17 tisíc velmi hlasitých hrdel. Nejvíc míst obsadili čeští fans, kteří vytvořili epesní atmosféru a O2 arena už navěky dostane punc výjimečné hokejové haly, kde se těží zlato. Doma se to Československu naposledy povedlo v roce 1985 v holešovické Sportovní hale.
Článek pokračuje pod infografikou
Větší šance měl v úvodu český tým, Romanu Červenkovi chyběl kousek, aby trefil parádní nahrávku Ondřeje Kašeho zpoza brány. Mimochodem, jestli jste měli pocit, že Kaše rostl, zlepšoval se a v semifinále byl nejlepší, tak ve finále vyletěl ještě výš. Vesmír, zase vypadal, jak kdyby měl tělo úplně nové a patří do NHL.
Na druhou stranu agresivní Švýcaři se snažili hrát hodně do těla. Když koupil David Pastrňák tvrdý hit od Fabrice Herzoga, aréna pískala, že málem praskalo plexi: na naši hvězdu nesahej! Ale třeba Pavel Zacha taky nezůstal nic dlužen, tvrdostí se snažil pro svého parťáka z Bostonu dělat prostor.
Počet šancí a velkých momentů, počítají se puky v síti. Hodně zatrnulo, když mu byl blízko Christoph Bertschy. Zápěstím trefil v první třetině tyč. Švýcarské železo se zase ozvalo na konci druhé třetiny, když ho napálil David Kämpf.
Zápas letěl, na gól se čekalo. Na tribunách jste viděli větší a větší napětí. Tak kdy? David Pastrňák měl kolem sebe tak velký dozor, že vypadal jak někde na křížové cestě, kolik se kolem něj motalo švýcarských dresů. Stejně si našel gólovou střelu. Odpálil velké oslavy, snad Praha přežije. Velká kouzla předváděl i Lukáš Dostál, soupeř hodně chtěl manko smazat, ale český gólman byl brilantní. Pojistku přidal do prázdné brány Kämpf.
