Červenka otočil list: Nový den, nové šance. Pořád můžu vyhrát poslední zápas
Hokejová reprezentace už má i svoji duši, kapitána. Klíčového muže. Roman Červenka rychle hodil za hlavu zklamání z prohraného finále, a když mu zavolal reprezentační kouč, neváhal. „Pořád je pro mě velká čest, že můžu být v reprezentaci,“ hlásí skromně 39letý dvojnásobný mistr světa, jenž se chystá na 12. šampionát! Vyrovná tak rekordní počin Davida Výborného. Během dneška už trénoval i dalšími čtyřmi finalisty. Tým je tak kompletní. Teď už se maximálně čeká na hráče, kteří vypadnou ze Stanley Cupu. Program MS 2025>>>
Na střídačce se sešli vedle sebe. Při tréninku hráli spolu Červenka s Lukášem Sedlákem a Jakubem Flekem. Potkali se tedy tři finalisté. Dva zklamaní, z Pardubic, plus ten zlatý – z Komety. „Zklamání bylo, ale člověk musí jít dál,“ hlásí útočník, který za reprezentaci odehrál už 208 zápasů.
Můžete popsat, jak po prohraném finále probíhal proces rozhodování, jestli kývnout na nabídku připojit se k reprezentaci?
„Nebylo to složité. V podstatě jsem věděl hned, že pojedu. Nebyl důvod nejezdit.“
Zklamání ale muselo být velké, že?
„Bylo… Ale nad tím nemá moc cenu přemýšlet, člověk musí jít dál. Čekají mě další výzvy. Je to o vyhodnocení celé sezony, což je spíš na organizaci (Pardubicích). Aby se posouvalo a došlo se nahoru co nejdřív.“
Chystáte se na dvanácté mistrovství, co to pro vás znamená?
„Za prvé tam ještě nejsem… Ale číslo je to hezké, vážím si toho. Ale budu se po tom ohlížet později. Teď se pořád soustředím na to, abych byl co nejlíp připravený. Beru to den po dni. Chci se nachystat na mistrovství.“
Je náročné přepnout hlavu po vyčerpávajícím play off?
„Je to těžký, dva dny byly takový, že jsem potřeboval, aby si hlavně hlava odpočinula a orazila od emocí, kterých je hodně. Což je důležitý. Fyzicky se cítím v pohodě, ale spíš hlava potřebuje pár dní, aby z toho tlaku a stereotypu play off vypadla.“
Nastoupíte ještě na nějaký zápas v Brně?
„Uvidíme, ještě se domluvíme s trenéry.“
Probíhalo nějaké hecování s Jakubem Flekem, který vás s Kometou porazil? Nepřitížilo se vám?
„Ne ne, přetočil jsem hned list. Nový den. Nové šance. Sezona ještě neskončila, v tomhle je reprezentace dobrá, člověk si ještě může spravit chuť.“
Rozhovor pokračuje pod příspěvkem
Pořád je šance vyhrát poslední zápase sezony.
„Přesně tak.“
Není to horší z toho důvodu, že reprezentace hraje právě v hale Komety?
„Ne, já to takhle nemám. Zklamání bylo, ale bylo. To už nevrátím. Snažím se být teď a tady.“
Jste rád, že už jste u mužstva? Abyste mohli tvořit týmovou chemii?
„Ano. Jsme na ledě, což je důležitý. Dlouhá přestávka taky není dobrá, trénink byl ve velkém tempu. Trošku odpočinku bylo, ale ne moc. Pauzy nemusím.“
Jede i David Pastrňák, takže fanoušci mají logicky vysoká očekávání. Uvědomujete si to?
„Budeme chtít odvést maximum, to je jasný. Očekávání jsou vždycky. Já věřím, že pořád tým bude kvalitní a cíle mohou být co nejvyšší. Ale spíš to bude zápas od zápasu. Abychom se během turnaje zlepšovali. Což vede vždycky k úspěchu.“
Jste připravený opět si vzít kapitánské céčko?
„Když trenéři a vedení budou chtít, problém s tím mít nebudu.“
Je pozitivní, že je v týmu hodně hráčů, kteří vyhráli šampionát loni?
„Vždycky je dobře, když je co nejvíc hráčů, kteří cestu prošli. A vědí, jak vyhrát. Hlavně v těch klíčových momentech. A celkově ví, co to obnáší. Je to znát. Na to se mohou nabalit kluci, u kterých je motivace a chtějí taky vyhrát. I když nebude tolik hráčů z NHL, tým bude mít svoji kvalitu a uvidíme.“
Pomalu se blížíte i k tomu, abyste překonal rekord Davida Výborného v počtu startů za českou reprezentaci. Co to s vámi dělá?
„Jak už jsem říkal, je pořád velká čest, že můžu být v národním týmu tolik let, odehrát tolik zápasů. Já si toho vážím. Vždycky si zápasy na reprezentaci si užívám, neustále mě to hrozně baví. Pokud to bude mít smysl, jsem rád, že v týmu můžu být.“
