Gudas vypráví: nervózní nominace, Pastova zlatá finta a klíč šestka na rozbitý pohár
Na hokejovém mistrovství světa sice bude bohužel scházet, přesto obránce Radko Gudas fanouškům otevře dveře šatny, v níž sedí hvězdy David Pastrňák, Martin Nečas i další obhájci titulu z šampionátu v Praze. Ve své právě vydané knize GUDY. Zpověď hokejového ranaře totiž hned pět kapitol věnuje loňskému tažení za zlatým pokladem a popisuje v nich, jak funguje tým, v čem je síla trenéra Radima Rulíka, ale také jaký klíč potřebujete k tomu, abyste dali dohromady poněkud pošramocený pohár po oslavách… Server iSport.cz přináší první část ze série ukázek knížky, která vyšla v Edici Sport a můžete si ji objednat ZDE nebo zakoupit ve všech dobrých knihkupectvích.
O nominaci na MS 2024
On vyřadil hráče z NHL?!
Čekali jsme v kabině už hodinku. Bylo tam hrozný vedro, vydýchaný vzduch. Atmosféra tomu odpovídala. Trenéři vyšli z jednoho kamrlíku a zalezli do druhýho. To už se přestalo líbit i Lojzovi Hadamczikovi, takže šel za nimi. Teď jenom vidíš, jak jeden z kluků chodí kolem dveří, co se tam asi děje. Samozřejmě že začaly padat i různý fórky. Moc nevidíš, aby šéf svazu přišel do kabiny, když trenéři dělají sestavu. Jak pak vylezli, vypadali dost nervózně. Včetně Radima. I později na tiskovce, kde do něho Lojza strkal, ať řekne, že byl v kabině taky.
Jakmile přečetli sestavu, zjistili jsme, že nejedou Nosíno (Tomáš Nosek), Vránič (Jakub Vrána) a další. Ti, které škrtli, měli ještě mítink s Radimem. Promluvil si s nimi, proč, co a jak. S Petrem Mrázkem jsme se sbalili a šli pryč. Nechtěli jsme procházet okolo fanoušků. Lidem se snažím vyhovět vždycky. Ale tentokrát bych se u nich nezastavil, protože jsem spěchal domů. Venku jich čekala spousta a už jsme se jim podepisovali dva dny předtím. Proto jsme vyšli ven druhou stranou.
Najednou tam potkáme Lojzu. Byl nastartovanej, v největším laufu: „Nikdy bych si nedovolil nevzít hráče ze zámoří, co hrajou NHL! Nejsme tak velkej hokejovej národ, abychom je odmítli.“
O rozhodujícím gólu ve finále se Švýcary
Pasta to říkal!
Šli jsme za vítězstvím trošku víc. Chtěli jsme to urvat na svou stranu, i když síly už ubývaly. Rozhodující gól přišel po signálu, který nám ukázal David Pastrňák. Poté, co s Pavlem Zachou přijeli ráno před zápasem s Kanadou, si sedl k nám bekům. Vedle mě, Kundrce a Špágra. Ještě s Ruťákem jsme byli všichni praváci, leváky zastupovali Krejča, Libor Hájek, Michal Kempný. Taky Honza Ščotka.
Pasta si nás vzal a povídá: „Hoši, takhle to hrajeme v Bostonu. Docela nám ten signál funguje. Fakt jednoduchý. Buly tady, nalevo v útočným pásmu. Já začnu tady na středu. Zachič vyhraje buly a jako centr půjde do brány. Levej bek po získání puku dává obránci na druhou stranu. Tak mu řekněte, já mu to vždycky taky připomenu, ať nahraje bek – bek napravo. Já se odtlačím od jejich hráče a dostanu se do pozice nalevo. Jen se odstrčím od obránce, rychle se odrazím a jsem připravenej na střelu. Vypálím klidně ze zadní nohy. Já to trefím. Hoď tam puk, i když tam nejsem. Já to prostě dám. Hlavně, ať vyhrajeme buly.“
Dobrá. Jeden zápas, ani jedno vhazování na levý straně jsme nevyhráli. Další zápas, furt nic. Ani ten třetí. Nepadlo nám to ani jednou. Od půlky finále bylo vhazování pořád jen napravo. Nalevo jednou. A byla z toho gólová akce…
O rozbitém poháru pro mistry světa
Nemáš šestku klíč?
Ve středu, den před návštěvou u pana prezidenta, jsme se sešli odpoledne v hospodě U Rarášků. Pohár měl Honza Černý ze svazu. Volali jsme mu, ať ho přiveze. Pořád jsme na něho tlačili. Když se s ním objevil, lidi začali tleskat. Bylo narváno. Řekl, že si ho v devět večer vezme zpátky.
Mezitím se ale pohár úplně rozpadl. Honzovi jsem napsal, ať vydrží a nechá nám ho ještě na chvilku.
Zpráva od Honzy: „To nejde. Nemám nikoho, kdo ho ohlídá. Zítra v deset musí být naleštěný na Hradě. Nechám ho spravit a pak uděláme rozpis a každý si ho vezmete domů.“
„Tak aspoň do desíti. Na chvilku,“ píšu. To bylo v 8:41.
„Víte co? Tak to máte na starost vy,“ rezignoval.
Maséři U Rarášků požádali personál, ať jim seženou vercajk. Poslal jsem Honzovi video rozloženýho poháru.
„Dáme ho dohromady.“
Za čtyři minuty: „To asi nedáte.“
„Neboj, věř mi.“
Za dvacet minut se ptám: „Nemáš šestku klíč?“
Pak mu píšu: „Zruš prezidenta.“
