Švédové mají za zlato přislíbeno mnohem méně než Češi. Jsou rádi, že fiasko už nepřijde
Téma hráčských odměn loni hodně žilo po triumfu Rulíkova týmu na šampionátu v Praze. Teď se na stejnou notu rozepsali ve Švédsku. Kdo by čekal, že na severu Evropy, kde se žije lépe, jsou odměny tučnější, plete se. Podle tamního webu Expressen činí odměna na hlavu 100 tisíc švédských korun, v přepočtu 230 tisíc těch českých. Jde zhruba o poloviční sumu, jakou by inkasovali zlatí obhájci titulu, tedy členové českého národního týmu, a o čtvrtinovou položku oproti loňské mimořádné pražské odměně.
Jak známo, zlatým hochům se zvedla prémie o sto procent loni v Praze, šlo ovšem o výjimku. Letos by měl zůstat prémiový řád v zajetých kolejích, které spatřily světlo světa už někdy před čtvrt stoletím, tedy půl milionu korun za nejcennější medaili.
Ve Švédsku se na téma zlatých odměn rozjela polemika, zda má smysl jakkoli honorovat hráče, kteří až na drobné výjimky dorazili z NHL, mají tedy velmi slušné živobytí a případnou pozornost by na svém kontě ani nepoznali. Zatímco vynaložená částka za triumf by ve sféře rozvoje mládežnického hokeje Tre kronor slušně posloužila.
Expressen za všechny hokejové boháče přítomné ve Stockholmu jmenuje Williama Nylandera, jenž si za poslední sezonu v Torontu polepšil o 110 milionů švédských korun hrubého, za ním je pak Mika Zibanejad z Rangers s 82 miliony SEK.
Šéf švédské hokejové federace Anders Larsson rozumí názorům, které zpochybňují nutnost odměňovat bonusy hokejisty, kterým o ně ani nejde. Nebo v prvé řadě. Jejich motivací není získat peníze navíc, nýbrž urvat zlatou medaili.
Mnozí oponenti by radši zaregistrovali podobnou finanční injekci do rozvoje nástupců Nylandera a spol. „Ano, chápu tento pohled,“ přikývl Larsson. „Možná se domníváte, že tito hráči vydělávají hodně peněz a že se jim daří velmi dobře. Myslím si však, že je velmi důležité respektovat dohody, jako v tomto případě s hráčskou unií Sico, s níž jsme ji vyjednali. Naprostou většinu hráčů výše prémií rozhodně neovlivní při řešení účasti na šampionátu, ale mohou existovat i výjimky,“ domnívá se Larsson a na dané téma dodává: „V průběhu let jsem měl tu čest vidět, jakou hrdost hráči cítí při oblékání dresu Tre Kronor a moje zkušenost je taková, že to není o penězích. Myslím si však, že je rozumné se o finanční odměnu podělit. A pokud se na něčem dohodnete, tak si za tím i stát.“
Ve Švédsku zůstávají honoráře stejné jako dřív, minimálně od roku 2018, kdy Seveřané slavili naposledy.
Co je pro představitele tamního svazu naprosto klíčové – už nyní je jasné, že letošní šampionát pro ně neskončí ve ztrátě jako turnaje v letech 2012 a 2013, z nichž si odnesli ztrátu 25 milionů korun, při tehdejším kurzu šlo asi o 115 milion českých korun. Což už zabolelo.
Původně by se pořadatelé spokojili s účetní nulou, ale vypadá to, že vygenerují solidní zisk. Poukázaly na něj už dobré zprávy z předprodeje, kdy se podařilo prodat přes 200 tisíc vstupenek. „Abychom byli s rozpočtem příjmů na svém, limitem bylo prodat 200 tisíc lístků. Tam jsme a stále běží prodej,“ těší Larssona.
Ohledně odhadu zisku zatím zůstává obezřetný. „Na to je brzy, na straně nákladů se vždycky mohou stát nepředvídané věci, ale zatím se mi investice zdá bezpečná a po finanční stránce solidní.“
O loňském výtěžku českých organizátorů se Švédům může jen zdát, extrémní zájem fanoušků o podnik v Praze a Ostravě vyprodukoval čistý zisk okolo 540 milionů korun. „Každopádně z posledního mistrovství světa, které jsme pořádali, jsme se poučili. Byla to tvrdá lekce,“ dodal šéf švédského hokejového svazu.
