Když koncem května hokejový reprezentační trenér Josef Jandač sestavoval konečnou nominaci na zářijový Světový pohár, u jména Andreje Nestrašila se speciálně zastavil, zapřemýšlel a ještě jednou pro jistotu zvedl telefon. Potřeboval se ujistit o aktuálním stavu vážně zraněného útočníka Caroliny. Z druhé strany spojení uslyšel: „Lepší se to každým dnem, ale jestli budu na 100 % připravený zářijový turnaj, to opravdu slíbit nemohu,“ řekl český útočník upřímně. Nejistá zpráva reprezentačního kouče zamrzela, a tak nechtěl riskovat a v nominaci na velký turnaj jej raději vynechal.
Pětadvacetiletý útočník o tři týdny později na uzávěrku nominace trochu trpce vzpomíná. „Akorát jsem sundal ortézu, takže jsem vůbec nevěděl, jak to bude. Cítil jsem šanci tak na 15 procent. Teď jsme o tři týdny dál a já se cítím o dalších 50 procent lépe než na konci května. Je to velká škoda,“ mrzí Nestrašila ještě dnes.
Ten i přes životní šanci se dostat na velký turnaj ukázal charakter a férovou povahu. Nechtěl uhýbat či skrývat se před zodpovědností. „Já si moc vážil, že mi pan Jandač volal a vůbec jak se ke mně chovali, to bylo fantastické. I proto jsem cítil potřebu být zas férový k nim a chtěl jsem jim říct, jak to opravdu se mnou je, ač ta chuť jet byla tak obrovská. Zavolat mi teď, tak jsem daleko jistější, že se na turnaj stihnu připravit,“ vzpomíná Nestrašil na telefonát z konce května.
Trenér o vás mluvil, že pokud byste byl zdravý, tak by vás na turnaj vzal. Bylo o to těžší mu přiznat, že si nejste jistý, jestli turnaj stihnete.
„Určitě mě to mrzelo. Řekl jsem mu, že bych hrozně moc rád jel, motivace by to byla úžasná, ale že na druhou stranu budu rozumět tomu, když mě tam nenapíšou. Navíc, když už tam mají Vláďu
Sobotku
a
Davida Krejčího
, kteří jsou taky zranění. Nejhorší na tom celé bylo to, že museli uzavřít tu nominaci do prvního června, nešlo čekat. Kdybychom o tom mluvili dnes, tak jsem daleko více pozitivní, že to stihnu. Bohužel na konci května to tak nebylo. To jsem si dával šanci tak na 15 procent, že by to mohlo vyjít. Ani jsme se nepředklonil. Dnes bych řekl 85 procent.“
Šanci však stále máte, kdyby se někdo z nominovaných zranil či nestihl uzdravit.
„Malinká naděje tam je, to máte pravdu. Já budu určitě připravený. Kdyby chtěli, tak bych určitě jel. V tu chvíli jsem ale jim nemohl lhát, když jsem sám nevěděl, jak to bude.“
Kdyby to tak náhodou dopadlo, jak těžké by bylo naskočit do velkého turnaje po tak dlouhé pauze?
„Bylo by to těžké, ale aspoň bych do toho skočil po hlavě. Bez žádných úlev. Byla by to velká výzva, která se vždycky člověku hodí. Hodně lidí by si myslelo, že po těch sedmi měsících bez hraní to nezvládnu. Já ale mám rád, když mi lidi moc nevěří a mohu jen překvapit. Kdyby ta možnost nastala, tak bych určitě rád jel.“
Měníte kvůli případnému dopsání na soupisku svoji přípravu?
„Světový pohár začíná 15. září a náš kemp v NHL začíná 17. září, tudíž v tom není takový rozdíl. Já tu přípravu mám pořád stejnou. Od prvního června do konce srpna, kdy většinou odlétám za moře. Neměnil bych to, tenhle režim mi poslední tři roky vychází, jsem s tím spokojený, tak to nechci moc měnit.“
Kvůli zranění páteře jste přišel i o mistrovství světa, jak bylo těžké turnaj na dálku sledovat?
„Hodně mě to mrzelo. Trenér
Kalous
byl za mnou v Torontu. Jeden večer jsme spolu mluvili a druhý se to stalo. Kluci navíc hráli na turnaji super. Nikdo jim moc nevěřil, ve skupině hráli skvěle, jen škoda toho čtvrtfinále, kdy dostali gól z ofsajdu. Na druhou stranu, pro mě bylo nejdůležitější se dát dohromady a připravit se na další sezonu. Věřím, že když se mi bude na klubové úrovni dařit, tak šanci v reprezentaci ještě dostanu.“
VIDEO: Podívejte se na zranění Andreje Nestrašila
