PŘÍMO Z PITTSBURGHU | Z NHL zná všechna města a arény jak vlastní brusle. Na Pittsburgh je z českého mužstva pro Světový pohár v hokeji největší expert obránce Zbyněk Michálek. Strávil tady dvě sezony, poté se odtud výměnou vrátil do Arizony. Ve středu ho v místním hokejovém chrámu čeká s reprezentací generálka proti dravcům z výběru Severní Ameriky do 23 let (21.30).
Tenhle poctivec si nedal pokoj ani o volném dnu. Místo odpočinku zamířil Zbyněk Michálek (33) v pondělí dopoledne po příletu do posilovny. „Neměli jsme led, člověk se aspoň trochu protáhne a prokrví tělo,“ pravil defenzivní záchranář v české obraně. Ve středu večer se taky pořádně zapotí. Proti stíhačům z Kanady a Ameriky to bude těžká šichta.
Na co se můžete chystat? Dá se předpokládat, že vás čeká letecký den?
„Bude to jiné než proti Rusům, na menším hřišti, úplně jiný level. Všechno v rychlosti, mladí budou lítat, střílet, tlačit se do brány. Rusáci, když mohli, tak hledali dalšího hráče, extra kličku, přihrávku, Tihle se budou snažit na nás vlítnout a tím jejich stylem se prosadit, budou se tlačit do brány.“
Jak je zastavit nebo aspoň přibrzdit? Nebo dokonce eliminovat?
„Musíme k nim přistupovat rychle, nenechat je rozjet. Hrát jako tým, dobře bránit, nenechat se vylučovat, trávit hodně času v jejich pásmu. Tam budou nejvíc zranitelní. Jejich síla je v útoku, mají dost hráčů, kteří jsou na tom technicky a rychlostně dobře.“
Může hrát roli, že to ještě jsou mladí a nezkrotní janci, nebo na tom nezáleží?
„Já myslím, že už ne. Na svůj věk toho mají hodně odehráno a jejich týmy jsou na nich postavené. Hrají první, druhou lajnu, chodí na nejdůležitější momenty, i v play off. Ti kluci tu šanci dostanou a využívají ji, vedou si dobře.“
O hráče přes třicet už není zájem
Severoamerický výběr je i důsledkem toho, jak NHL omládla. Dřív převládali třicátníci, dneska hráči kolem 25 let. Mladí se prosazují rychleji, na druhou stranu jejich kariéry nejsou nebo nebudou tak dlouhé. Co o tom soudíte?
„Je to přesně tak. Já když jsem před patnácti lety v NHL začínal, většina týmu byla třicet a výš. Kluků pod pětadvacet se tam našlo minimum. Tenkrát se s tím nemazlili, poslali mladé na farmu, aby zesílili, získali zkušenosti. Dneska je to přesně naopak. Když vám je přes třicet let, už o vás skoro není zájem, těžko sháníte práci. To se hodně změnilo, hokej hodně zrychlil, chtějí ty mladé kluky. Přijdou, jsou namakaní, silní na bruslích. I psychicky na to mají a každý rok se jich do ligy hrne spousta. Pro ty starší je čím dál těžší se udržet. Mladí do toho dávají všechno, trénují každý den na ledě skoro celý rok a tělo tím taky dostává zabrat. Myslím, že to těžko vydrží a jejich kariéry nebudou tak veliké, protože tělo to stěží vydrží tak dlouho jako dřív.“
Trendy hodně určuje ten, kdo vyhraje Stanley Cup. Nechme stranou Crosbyho , ale neupadá NHL do jednotvárnosti? Nebude za chvíli každý hráč víceméně stejný?
„Tak to je. Když zvítězilo LA, mělo velkej tým, hodně se sráželi a všichni chtěli být jako oni. Chicago a Pittsburgh mají menší, rychlé mužstvo. Hodně napadají, obránci podporují útok. A tímhle směrem hokej směřuje. Je to nahoru dolů, kdo udělá chybu. Hraje se v takové rychlosti, není ani čas vymýšlet. Takový hokej teď prostě je a asi i v budoucích letech bude.“
Zpátky ke Světovému poháru. Jaký jste zatím získal pocit z českého týmu?
„Za sebe můžu říct, že parádní. Všichni spolu vycházíme super, vytvořili jsme parádní tým. Je vidět, že chceme udělat všechno, nejen to tady odehrát a odjet. I proto, aby český hokej byl ve světě braný jako rovnocenný soupeř, a ne sparingpartner. Kvůli tomu tady jsme. O českém hokeji se v poslední době nemluvilo a nepsalo moc dobře. I to nás může motivovat, budeme chtít ukázat, že to není pravda, že u nás vyrůstají dobří hráči, hokej umíme. Jde o to, abychom to potvrdili na ledě.“
Hrajete tedy taky o budoucnost?
„Ve světě, ale i v Česku se píše, jak jsme na tom špatně. Ale když předvedeme dobré výkony, může to pomoct. A když to zase přitáhne nějaké děti, jedině dobře. Tohle je velká událost a my uděláme všechno, chceme odvést dobrou práci a udělat dobrý výsledek.“
Zbyněk Michálek |
|
Narozen: 23. prosince 1982 (33 let) v Jindřichově Hradci Pozice: obránce Klub: Arizona Coyotes (2015-?) Kariéra: Karlovy Vary (1999-2000), Shawinigan/QMJHL (2000-02), Houston/AHL (2002-05), Minnesota (2003/04), Phoenix (2005-10, 2012-14), Pittsburgh (2010-12), Arizona (2014/15), St. Louis (2014/15) V NHL: 781 zápasů, 178 bodů (42+136), v play off 26 zápasů, 4 body (0+4) V reprezentaci: 55 zápasů/6 gólů, 2x ZOH (2010, 2014), 5x MS (2006-08, 2011, 2013) Největší úspěchy: stříbro na MS 2006, bronz na MS 2011, vítěz Calder Cupu 2003 |
V NHL teď sotva potkám Čecha
Přístup k hráčům se liší. Je to tak, že v NHL dneska místo Čecha raději vezmou Švéda nebo Fina?
„Když jsem začínal, bylo v každém týmu pár Čechů a teď nějakého sotva potkám. I na draftu se objeví pár jedinců. Je to signál, že český hokej není na takové pozici, jako býval dřív. Myslím, že jsme výchovu podcenili, nebyla jako dřív. Musíme to zase otočit. Švédové na tom v jednu dobu taky nebyli moc dobře. A podívejte se teď. Mají plno talentů, najednou mají tým, který může na každém turnaji bojovat o zlato. Pro nás tam šance taky je, i když nemáme takový výběr hráčů. O to víc na tom musíme pracovat. Hokej vyžaduje hrozně moc času, peněz. Není to moc jednoduché, ale věřím, že se to zase v dobré obrátí. A to půjde jenom prací, ničím jiným.“
Taky v Pittsburghu bývala svého času početná česká mafie. Tu jste vy sám už nezažil, nicméně bude v tomhle pro vás zápas se Severní Amerikou taky zvláštní?
„Pro mě je to tady normální. Co mě vyměnili, pár zápasů už jsem tady odehrál. Mám pěkné vzpomínky, Pittsburgh sportem žije. Lidi mají hokej rádi, každý zápas jsme měli vyprodáno, lidi nás poznávali na ulici. Postavili tady nový stadion, možná nejlepší v celé lize. Pro mě to tehdy byla veliká změna po tom, co jsem zažil v Arizoně. Šel jsem do týmu, který má naději na Stanley Cup. Za dva roky, co jsem tu byl, se to nepovedlo. Měli jsme hodně zraněných, jednu sezonu nám v play off chyběli Malkin i Crosby. Ten měl zrovna otřes mozku, ani jsem si s ním tolik nezahrál.“
Přišel jste rok po zisku Stanley Cupu 2009. Mrzelo vás, že vás slavná éra minula?
„Ten další rok vypadli v prvním kole a pak jsem přišel já. Ten tým byl kvalitní, měl veliký ambice, chtěl vyhrát Stanley Cup, to byl jediný cíl. Ale když jsem přišel já, tak se vypadlo taky dvakrát v prvním kole. Takže velký neúspěch.“
Na druhou stranu jste si za Pittsburgh zahrál zápas Winter Classic pod širým nebem...
„Byl to parádní zážitek, hráli jsme proti Washingtonu, vládla veliká rivalita Ovečkin – Crosby. Počasí tehdy nic moc, pršelo, bylo hodně teplo. Nekvalitní led ovšem byla asi jediná vada. Jinak bylo všechno perfektně zvládnuté, rodiče se přijeli podívat. Super zážitek.“
SP nejedeme jen odklouzat
Do Penguins jste přišel ve 27 letech, v optimálním věku. Posunuly vás ty dvě sezony ještě dál?
„Snad jo, ale takhle o tom nepřemýšlím. Já přišel vyhrát Stanley Cup, bohužel to nevyšlo. Následovaly nějaké změny, já je musel přijmout. Byla to velká životní zkušenost, hodně jsem se naučil i v hokeji. Neměnil bych, jsem rád, že jsem si zahrál právě tady. A ještě jsem neviděl město, kde byste potkávali tolik lidí v dresech místních klubů. Ať Penguins, fotbalových Steelers nebo Pirates, kteří hrají baseball. Lidi se o sportu baví každý den, milují ho.“
Crosbyho by na ulici zajisté poznali. Jak na tom byli další hráči?
„Tohle bylo všude, ať jsme se vrtli kamkoli. Do restaurace, nakoupit. To byla proti Arizoně obrovská změna. Tam jsme chodili, kam jsme chtěli, a nikdo nás nepoznal. V Pittsburghu hokej bedlivě sledují a mají ho rádi, město je tím známé.“
Jaký byl v Pittsburghu život?
„Nebylo to špatný. Bydleli jsme trochu stranou. Hodně zeleně, potkali jsme hodné, příjemné lidi. A zatímco v Arizoně svítilo celý rok sluníčko, tady bylo chladněji. Přirovnal bych to k Čechám.“
Máte tu ještě nějaké kamarády?
„Pár lidí v Pittsburghu znám. Ale jestli si s někým napíšu dvakrát, třikrát do roka, tak je to moc.“
A město se za ty čtyři roky změnilo?
„Mně to přijde pořád stejný. Jen zbourali starou halu, která stála naproti té současné. Tam, kde je parkoviště.“
World Cup se bude hrát v Torontu. Jste rád, že zrovna tam?
„Bude to super událost. Toronto je Mekka hokeje, všechny týmy budou v jednom městě, fanoušci můžou sledovat všechny zápasy, vznikla tam pro ně fanouškovská zóna. Doufám, že se to povede.“
Český tým podceňují, ale s Ruskem si vedl slušně. Jak vidíte jeho šance?
„To se teprve ukáže. Myslím, že nikdo tam nejede s tím, že to jen tak odkloužeme a skončíme poslední. Když budeme hrát jako tým, bojovat jeden za druhého, hrát podle systému, který trenér určí, tak všechno je možné. Nejsme favoriti, můžeme překvapit a v tom je možná to naše plus. Nikdo nic neočekává, nejsme pod tlakem. A podle jmen na papíře ještě taky nikdo nic nevyhrál. Dáme do toho všechno, ukáže se až na ledě. Nemáme se čeho bát, jsme dobrá parta. Když si to sedne a podrží nás gólman, je všechno možný. Ale bude to těžké, to je jasné. Čeká nás tvrdá práce.“
