Hubáček byl prý nejlepší brankář: Modřiny budou nejhezčí o Vánocích
Dorazil na střídačku omlácený jak po hospodské rvačce a slyšel neobvyklou pochvalu: „Ty jsi nejlepší gólman zápasu.“ Útočník Petr Hubáček, dříč, který pomohl k vítězné trefě utkání s Finskem, totiž právě v oslabení tří proti pěti ukázkově pochytal tři rány soupeře...
Ví, proč v národním týmu je. A Petr Hubáček si včera spokojeně odškrtnul utkání, v němž svou úlohu naplnil dokonale.
„Mojí prací je obětavost, nasazení a bruslení. Nejsem tu od střílení gólů. Protože kdyby to tak bylo, moc bychom jich nedali,“ smál se brněnský dobrák, jenž nedávno přestoupil do finské Jyväskylä.
Když se vám povede zblokovat střelu jako v utkání s Finskem, znamená to pro vás stejné povzbuzení jako pro střelce gól?
„Člověk už má přece jen něco odehráno, má nějaký věk, tak vycítí, že právě byl u dobrého momentu, který týmu pomohl. I odezva od kluků na střídačce byla slušná. To vás vždycky jen utvrdí v tom, že jste si splnil svou dílčí úlohu, nějaký zlomek celkového výkonu v zápase.“
Už cestou z ledu jste hledal bolestivá místa. Bude hodně modřin?
„Jo jo, ta druhá rána štípla jak sviňa. Ale modřiny teď ještě nejsou, budou až v neděli ráno, pak se začnou vybarvovat a o Vánocích budou nejhezčí.“ (směje se)
Používáte nějaké chrániče navíc?
„Ne, nikdy jsem nic speciálního nenosil. I vestu používám klasickou. Mně stačí, že si vždycky lehnu na tu stranu, na níž se mi líp lehá. Na druhou to totiž tak neumím. Proto radši hraju zleva, tam si na blokování střel věřím. Nechci, aby to vyznělo, že jsem nějak extra obětavý, ale hokej něco takového občas potřebuje. Když přijde situace, která to vyžaduje, jdu na zem.“
Proti Finům jste přispěl i k produktivitě. Jak jste před gólem na 2:0 poznal, že soupeře přebruslíte?
„Ten okamžik tak vyplynul. Jestli je řeč zase jen o mně, tak jedna z mých předností by mělo být i bruslení. Zbynďa (Irgl) mi dal puk ve středním pásmu krásně do jízdy a to je přesně situace, která mi sedí, zvlášť z pravé strany. Občas se mi stane, že zajedu až za bránu a není z toho žádná šance, tentokrát jsme ale byli s klukama z lajny domluvení, že všechno z výseče budeme cpát do branky, i z úhlu. A vyplatilo se, protože se puk odrazil akorát ke Zbynďovi, který to krásně zakončil.“
Zbyněk Irgl říkal, že vždycky jezdí pět metrů za vámi a čeká, co vymyslíte...
„Jasně. On byl totiž odjakživa strašně vych... svině. (směje se) Už když jsme spolu vyrůstali ve Vítkovicích, tak si jezdil vzadu a nechal ostatní se vyblbnout, ať něco vydřou a on jen dal gól. Samozřejmě si jenom dělám srandu. Zbynďa je kluk, který má super zakončení, Finům dal dvě branky ze dvou šancí. To je jeho velká síla.“
