Zábrodský dostal na památku repliku kožené bundy z roku 1947. takovou nosili hráči národního týmu, který pro Československo slavně vyhrál první titul mistra světa, a to na pražské Štvanici.

Stejný oděv nosili před dvěma lety Jágr a spol. na šampionátu v Německu, kde národní tým po velkém klopýtání senzačně dokráčel až ke zlatu.

Zábrodský, který si na hokej vyrazil v doprovodu synů Jana a Vladimíra, byl za dárek očividně rád. „Tak, která mi bude líp sedět?“ přemýšlel stále vitální pán. Na výběr totiž dostal dvě velikosti. Synové radili menší velikost. „Ale mně trochu tlačí v ramenou,“ zakroužil jimi Zábrodský.

„A tak si vezměte oboje, na zimu větší, na jaro menší,“ rozsekl dumání prezident svazu Tomáš Král. „Šalamounské rozhodnutí,“ pochválil jej Zábrodský stiskem ruky. „Kdyby to šlo, zvolil bych si vás koučem národního mužstva,“ rozesmál Zábrodský všechny.

Jelikož od roku 1965 žije s rodinou ve Švédsku a dlouhé roky ve Stockholmu, setkání se nabízelo. Zvlášť, když Zábrodský je posledním žijícím členem zlatého týmu ze Štvanice. Á propos, Štvanice. Zábrodského před časem velmi zasáhlo, když toto posvátné místo v Praze zbourali. „Když jsem to viděl, skoro jsem brečel,“ přiznal a slzy se mu v očích objevily i nyní, hlas se mu zachvěl.

Zanedlouho se dvojnásobný mistr světa (1947, 1949) objeví v Praze. Chystá se na velkolepé setkání bývalých sparťanů. „Manželka ale radost nemá. Bojí se, že budu řádit,“ potvrdil se smíchem Zábrodský, že jej životní elán ještě neopustil.

Na večerní bitvu Švédska s Českem se těšil. Moc. „Jsem zvědavý, jak to dopadne,“ rozloučil se Zábrodský před odchodem na tribunu arény Globen.