Vorel o budoucnosti či jednání se Spartou: Byla to velká rána. Trénuje i s Vaclíkem
V létě řešil, kde bude v dalších měsících chytat. Brankář Vojtěch Vorel věděl jediné: ve Spartě to nebude. „Byla to velká rána,“ vybavil si v rozhovoru pro deník Sport a web iSport moment, kdy mu vedení letenského klubu oznámilo, že s ním nepočítá. Nyní trénuje individuálně, s druholigovým béčkem nebo dalším volným gólmanem Tomášem Vaclíkem. A samozřejmě vyhlíží nové angažmá.
I agentura Global Sports, která zastupuje Vojtěcha Vorla, otevřeně přiznává: „Není tajemství, že po domluvě s hráčem a Spartou hledáme nové angažmá, a to primárně v zahraničí. Ve hře ale může být i několik českých variant.“ Devětadvacetiletému sparťanovi vyprší platný kontrakt na konci této sezony.
Zájemci se už ozývají?
„Některé možnosti se už začínají objevovat, ale je brzy mluvit o konkrétních věcech. Uvidíme, co přinese zimní přestupové období. Samozřejmě si chci najít nové angažmá, což je cíl. Dokud ale budu hráčem Sparty, udělám všechno pro to, aby se klubu dařilo, a budu neustále k dispozici. Chci být prospěšný.“
Jenže jste mimo tým, neodchytal jste jediný soutěžní zápas ani za druholigové béčko.
„Je to pro mě těžké, protože jsem typ, který chce pomoct všem a jak nejvíc to jde. Teď ale moc možností nemám. Když se béčku teď výsledkově tolik nedařilo, štvalo mě to, protože bych nejradši mužstvu nějak pomohl, ale chápu situaci klubu.“
Jakou?
„Asi by nedávalo smysl, abych se teď víc zapojoval do zápasů.“
A chybí vám herní vytížení? Naposledy jste chytal na začátku června za Pardubice v barážovém utkání proti Chrudimi (0:1).
„Herní vytížení je pro brankáře strašně důležité, takže mi samozřejmě chybí. Na druhou stranu jsem rád, že můžu být v pravidelném tréninku a neztrácím kontakt s hřištěm. Mohlo to dopadnout i hůř, mohl jsem běhat s hodinkami po lese. Takže si vážím toho, že se můžu připravovat v plné zátěži, což mě udržuje v dobré fyzické kondici a mentálním nastavení. A hlavně to beru tak, že se mi ta práce v zimě vrátí.“
Trénujete tedy ve Spartě?
„Mám nastavený týdenní plán, ve kterém střídám individuální tréninky s kouči brankářů áčka a plnohodnotné tréninky s béčkem. Chci poděkovat všem, že mi umožňují naplno trénovat a zůstávat v dobré kondici. Mimochodem, ve stejném režimu se mnou jede i Tomáš Vaclík, který také čeká na nové angažmá.“
Jak s vámi komunikoval klub v létě ohledně vaší budoucnosti?
„Po konci sezony v Pardubicích, kde jsem hostoval, mě kontaktovalo několik klubů z Česka. Všechno jsem řešil s manažerem panem Zíkou. Kluby se zajímaly o moji situaci, ale Sparta v té době ještě neměla trenéra.“
Ozvaly se tři kluby z Česka a tři ze zahraničí
Což hrálo roli.
„Bylo nám řečeno, že většina hráčů po hostování začne přípravu v A-týmu a dál se uvidí. Nakonec jsem s týmem opravdu začal, ale po pár dnech mi bylo oznámeno, že nepojedu na soustředění, připojím se k béčku a můžu si hledat nové angažmá.“
A byl jste přes léto blízko k nějaké dohodě?
„Nejprve mě na začátku léta napřímo kontaktovaly dva české kluby, ale nevím, jak moc vážné to pak ve finále bylo. Během přípravy se ozval ještě třetí. Kromě toho jsme řešili tři zahraniční možnosti, ale každý z nich nakonec na něčem ztroskotala – někde odešel sportovní ředitel, jinde chyběly peníze. A některé nabídky jsem odmítl i kvůli rodině a bezpečnosti, protože nešlo o úplně stabilní destinace.“
Přišlo velké zklamání, když skončilo přestupové období a věděl jste, že Sparta s vámi pro podzimní část sezony nepočítá?
„Bylo to těžké období. Nikdy jsem nic podobného nezažil. A musel jsem si spoustu věcí srovnat v hlavě. Ve Spartě jsem pětadvacet let, takže když mi v klubu řekli, že nepojedu na soustředění, bylo to náročné. První zklamání bylo velké, ale Sparta pro mě byla vždycky srdcová záležitost, na klubu mi pořád záleží. I proto se snažím podporovat třeba právě kluky z béčka.“
Přesto jde zřejmě o nejtěžší zkoušku v kariéře.
„Byla to velká rána, hlavně kvůli tomu, jak dlouho jsem ve Spartě. A upřímně, přenášel jsem si tu náladu i domů a nebylo to ideální vůči rodině a kamarádům. Tímto jim chci poděkovat, že to se mnou zvládli.“
A jak se momentálně cítíte po psychické stránce?
„Teď už všechno beru jinak. Mám v hlavě jasno, trénuju naplno a snažím se být pozitivní. Do zimního přestupového okna s tím stejně nic neuděláme, takže se soustředím na to, abych byl fyzicky připravený a v dobré formě, až přijde další příležitost.“
