Krejčí: S kým chci hrát? Bojím se, abych se do Soči vůbec dostal
Mluví-li o olympiádě, cítíte z něj, jak silným lákadlem pro něj Soči 2014 je. Ale s vrozenou skromností si dává pozor, aby nevznikl dojem, že si je nominací jistý. A to ani po předolympijském kempu v Kravařích. „Upřímně, moc jsem tomu nevěřil, ale mělo to smysl, “ říká nejlepší český hokejista minulé sezony David Krejčí.
K čemu vám osobně posloužila sešlost v Kravařích?
„Takové akce vždycky stmelí partu. Bylo to tu příjemné, uvolněné. Hlavně pro mladší kluky to mělo velký význam, protože se staršími se tolik neznají. Pamatuju si to sám moc dobře z dřívějška, míval jsem ke starším hráčům velký respekt. Na olympiádě ve Vancouveru jsem poprvé potkal Jardu Jágra a měl jsem před ním takový ostych, že jsme si ani pořádně nepopovídali. A občas cítím ke zkušenějším respekt i teď. Ale nejen pro mlaďáky to tady bylo užitečné. Já měl radost, že jsem si mohl povykládat s Elim, se Židlou a s dalšíma klukama, probrali jsme řadu věcí.“
Může vám být užitečný půl roku před olympiádou rozbor české a třeba i švédské hry, který vám kouč Hadamczik přednesl?
„Upřímně, cestou sem jsem si říkal, jaký to tady může mít význam. Rozuměl jsem tomu, že se potkáme s hromadou kluků, to je jasná věc. Ale když jsem v pokynech viděl, že jsou naplánovaná i videa, zarazilo mě to. Půl roku před olympiádou? Na místě se ukázalo, že to bylo hodně prospěšné. I my kluci z NHL v podstatě hrajeme podobný styl, jaký chce po nás trenér Hadamczik.“
„Takové spekulace jsou hezká věc. Mně se minulá sezona podařila, ale je po ní a příští je teprve před námi. A ta ukáže, kdo by na olympiádu měl jet. Kdybych se na ni dostal a hrál navíc s Elim, byla by to super věc. Jenže já mám teď plnou hlavu toho, abych se do Soči vůbec dostal.“
To nemyslíte vážně, ne?
„Myslím. Od posledního zápasu ve Stanley Cupu jsem pořádně ještě netrénoval. A je známá věc, že kdo hrál finále, nemá tolik času na přípravu a začátky může mít pomalejší. Z toho mám trochu strach. Snad se dobře připravím, abych hrál dobře hned od začátku.“
Co všechno musí být jinak, aby se v Soči neopakoval mizerný Vancouver 2010?
„Musíme mít formu a odehrát to bez zranění. Ve Vancouveru jsme nebyli zase tak daleko od semifinále, proti Finům rozhodl jeden gól, druhý přišel v power play. V Soči se o úspěchu nebo neúspěchu opět rozhodne ve čtvrtfinále. Musíte mít i kus štěstí, a aby náhoda hrála pro nás. A třeba jsme tomu všemu vykročili naproti už tady v Kravařích. Před Vancouverem jsme žádnou akci neměli, já přijel do dějiště a skoro nikoho jsem neznal. To už teď nehrozí. Na druhou stranu, pravda se vždycky ukáže na ledě.“
Čeští fanoušci budou opět žádat medaili. Nakolik mají tyhle tužby reálný základ při pohledu na aktuální rozvržení sil v hokejovém světě?
„Rozhodně máme na to udělat medaili. Olympiáda není dlouhodobý turnaj, aktuální forma může udělat svoje. A my nemáme špatnou výchozí pozici. Vyjma letoška jsme z posledních šampionátů třikrát po sobě přivezli medaili. I když se ví, že mistrovství světa je specifické, nevyzpytatelné, pokaždé záleží, kdo komu přijede za posily. Hlavně ať nám v Soči drží zdraví.“
