VIDEO | Dorážky, sekera, krosček… A už to jelo. Lukáš Krajíček, jindy synonymum chladnokrevného kliďase, se rozvášnil. V půlce čtvrtečního zápasu ho svou dotěrností naštval Oskar Osala, hřmotný finský útočník. A tak se technický bek pustil do rvačky. „Dostal jsem vztek,“ usmál se technický bek, skoro o hlavu menší než stokilový, 193 centimetrů vysoký Fin.
Jak k šarvátce došlo?
„Ten Fiňák tam asi dvakrát dorážel, pak mě sekl, možná i několikrát. Tak jsem mu dal krosček, on mě ránu a nějak se to rozběhlo… Ani nevím, kdo to shodil první, spíš to bylo vzájemné. Všechno se seběhlo celkem rychle, dostal jsem první ránu do hlavy, tak jsem si řekl, že utíkat nebudu.“
Osala je celkem obr, stihl jste si toho všimnout?
„To byla možná chyba, že jsem si tohle neuvědomil dřív… (usměje se) Zaplaťpánbůh se mi nic nestalo. Možná až se na to podívám na videu, uvidím, že jsem dostal, ale aspoň jsem se udržel na nohou, snažil jsem se tam něco vytvořit, ale nejsem žádný rváč.“
Spoluhráči ale vaši snahu ocenili, ne?
„Jooo, tak to většinou bývá. Já na tohle nebudu nějak vzpomínat, nebudu se snažit bitky vyhledávat znovu, z mojí strany to bylo určitě poprvé a naposledy v sezoně. Ale k hokeji to přece jen patří.“
A je důležité ukázat, že si člověk nenechá sekat do vlastního gólmana, že?
„Přesně tak. Vždyť přišlo čtyři tisíce lidí, my se nepřišli jenom sklouznout, i když to tak možná vypadalo prvních deset minut, kdy jsme byli pozadu. Časem jsme se do toho ale dostávali. Měli jsme kolem čtyřiceti střel, což jde, ale jeden gól holt nestačí.“
Čekal jste, že se už srpnový zápas takhle vyhrotí?
„Ale jo. Je olympijská sezona, každý se chce ukázat, nebude žádný zápas, který by se nehrál naplno.“
