Vyšťavený pracant Hubáček: Jsme o level níž než ostatní týmy
Jeho výraz ve tváři mluvil za vše. Hotový, vyšťavený, fyzicky odrovnaný. Pracant Petr Hubáček, příkladný cestovatel z mnoha reprezentačních akcí, přiznal po nedělní porážce s Rusy na Karjale (0:2), že toho má plné kecky. „Jsme o level níž, než ostatní,“ vypozoroval zkušený útočník na turnaji ve Švédsku a Finsku, kde tým Aloise Hadamczika prohrál všechny zápasy se skóre 2:11.
Co všechno vám turnaj Karjala o stavu národního mužstva?
„Když se sejdeme v maximální síle, jsme schopni odehrát dobrý turnaj, konkurovat, mít dobré výsledky. Pokud to všechno zprůměrujeme, v kontextu všech turnajů zaostáváme. Třeba se pletu, ale mám dojem, že jsme o level níž. Pakliže se chcete vyrovnat lepšímu soupeři, potřebujete být stoprocentně fyzicky připravený, každé střídání vás stojí obrovské množství sil. Ty vám ubývají rychleji než soupeři. A je strašně těžké udržet energii tři zápasy po sobě. Švédové jsou oproti nám takticky a silově vyzrálejší, Finové jsou na tom líp bruslařsky, Rusové zase technicky.“
Víc než kdy jindy se strašlivě nadřete na góly…
„Jsme schopni odehrát dobré turnaje za předpokladu, kdy se všechno sejde. Kdežto u soupeřů mi přijde, že ať vyberou jakýkoli tým, lepší nebo slabší, pořád jsou o kus výš než my. Možná je to blbý ode mě říct, je pět minut po zápase, ale takhle to vidím a cítím i na střídačce. Člověka to s prominutím akorát nasírá. Totálně… Budu mluvit za sebe, jdu na led a vím, že sil moc nemám. Jezdím dlouho, odehrál jsem spoustu turnajů, do toho působím ve Finsku, kde je liga bruslařsky dost náročná. Tento turnaj i ten minulý jsem neměl tolik energie na mezinárodní hokej, abych na něm odvedl standard, který obvykle podávám. Nedosáhl jsem na něj.“
Pak máte sílu jen na bránění, ale na ofenzivní manévry už tolik ne, je to tak?
„Tak nějak. Splním si maximálně svoji povinnost, tedy nedělat chyby, ale tu potřebnou nadstavbu, co zaručí úspěch v mezinárodním hokeji, ta tam není. Za poslední čtyři sezony jsem hrál třikrát na mistrovství světa, jednou jsem vyhrál finskou ligu, hraju až do půlky května. Je mi 34 let, všechno se prostě načítá. Říkám si, jestli už nenastal čas soustředit se na klubový hokej.“
Souhlasím, pustit k tomu víc mladých, aby i oni získávali zkušenosti. Jako vy před léty…
„Ano. Ještě jednu věc bych k tomu měl. Třeba pro kluky ze švédské a finské ligy, které jsou rychlejší i silovější, je přechod na mezinárodní hokej jednodušší, než pro hráče z naší ligy. Na druhou stranu, noví borci jako Buchtele, Kousal, Doudera, Piskáček, obstáli, hráli slušně, měli v sobě tu potřebnou energii. Ale tohle by měl zhodnotit někdo jiný než já, který jsem toho teď plnej a vlastně mluvím proti sobě. Ale sakra, fakt mám dojem, že už by se to mělo prostřídat.“
