VIDEO | V poledne Alois Hadamczik zavolal Tomáši Královi, šéfovi svazu, že končí ve funkci trenéra hokejové reprezentace. Odpoledne okolo 16. hodiny u něj redaktor Sportu chtěl zjistit bezprostřední reakce. Hadamczik, obklopen rodinou a přáteli v rodných Kravařích, rezolutně odmítal jakákoliv oficiální vyjádření.
„Ani řádek, ani řádek!“ hlásil jedenašedesátiletý trenér rezolutně od kávy v restauraci Buly Arény, kterou vlastní. V létě měli právě tady čeští hokejisté z NHL kemp a soustředění před olympiádou.
Židlický, Eliáš, Plekanec, Hemský, Krejčí, Gudas či Palát – všichni právě na tomto místě vstřebávali první a základní instrukce pro olympiádu v Soči. Z klíčových borců ze zámoří, kteří nakonec do Ruska také odjížděli, tehdy a srazu chyběl pouze Jaromír Jágr.
Když Hadamczik na stejném místě rezolutně odmítal jakákoliv vysvětlení, mluvil poměrně klidným hlasem. Byl ovšem neoblomný. Bylo znát, že v něm emoce hoří. A když svá slova ještě podpořil gestikulací rukama, a nad kávou zamítavě máchal rukama, jeho známí u stolu souhlasně pokyvovali hlavami.
„Mluvit budu jenom v televizi a ve studiu, tohle není na minutu,“ odmítal Hadamczik. „Vypnul jsem telefon, opište si to, co jsem řekl do rádia.“
Proč tedy nešel do televizního studia i během olympiády v Soči? A s médii prakticky nekomunikoval? „Do studia mě pozvali jen před zápasem se Slovenskem, že půjdeme s Vůjtkem proti sobě. Před tím ne. Já chtěl porazit každého soupeře, ne jenom Vůjtka. Ale nebudu to rozebírat, mluvit nebudu. Jak jsem řekl – ani řádek.“
