Při nájezdech proti Finům vytáhli trenéři nečekaný trumf. Ukázali na obránce Jakuba Krejčíka, který by sám docela překvapený. „No, nejdřív jsem zvedl obočí,“ usmíval se. Ale výsledek? Skočil na led, vytáhl kličku do bekhendu a suše svoji akci proměnil. Nikdo jiný gól nedal, jenom on a Česko vyhrálo po nájezdech 3:2. Odchovanec Slavie odehrál skvělý zápas, nájezdem to jen potvrdil.
Rok zpátky to byl s Finy úplně jiný příběh. Tam Čechy trápili napadáním i pohybem, uragán národní tým neustál, prohrál 0:3. Teď vypadal úplně jinak. Sebevědomější, rychlejší, dokonale nachystaný. V obou sestavách byl i obránce Jakub Krejčík. Před rokem byl nešťastný, teď se tvářil hodně spokojeně.
V čem spočívala hlavní česká síla?
„Věřili jsme si i na tři body, aby to bylo už hotový a my vyhráli turnaj. Ale nevadí, byl to hodně těžký zápas, takže jsme rádi i za vítězství po nájezdech, je pro nás důležité. Fini začali hodně aktivně, my s tím počítali, takže jsme se snažili hrát jednoduše. Ale stejně to byl hodně náročný zápas.“
Jak se vlastně seběhlo, že jste se na nájezd postavil vy?
„Hlavně to vůbec nebyl můj nápad.“ (směje se)
Ale. A kdo vás k tomu donutil?
„Ukázali na mě trenéři. Trochu jsem pozvedl obočí, když jsem uslyšel svoje jméno.“
Byl to šok?
„Jo. (směje se) Ale nakonec jsem si řekl, proč ne. Zkusím to, nemám co ztratit. A nakonec to vyšlo.“
Ve finské lize jste dal hattrick, pomalu z vás roste střelec?
(usměje se) „Hattrick jsem dal, ale nájezdy jsou přeci jen něco jiného.“
Přemýšlel jste vůbec v tom prvotním šoku, co provedete?
„No, většinou zkouším jednu jedinou věc, kličku do bekhendu, když už se k nájezdu dostanu. Takže jsem do toho šel zase a povedlo se.“
Byl jste v týmu i před rokem, když vás v Helsinkách Finsko školilo pohybem a napadáním. Co bylo teď tak jinak?
„Víme, že s nimi je to vždycky o bruslení, aktivním hokeji. Snažili jsme se na to připravit a myslím, že nám hodně pomohlo vítězství se Švédskem, víc jsme si věřili.“
Přišlo mi, že jediný výrazný rozdíl byl v přesilovkách. Zatímco soupeř vás dokázal většinou dvě minuty točit v pásmu, Česko mělo spíš problém se ve třetině udržet. Byl tady ten jejich pohyb tak nepříjemný?
„Rozdíl tam určitě trochu byl, ale v přesilovce nám gól nedali. Nepříjemná byla dlouhá finská přesilovka 5 na 3, trvala přes minutu, tam je to vždycky trochu o štěstí, jestli vás ta jejich střela trefí. Ale super, že se nám podařilo i tohle ubránit. A kluci mají vepředu při našich přesilovkách něco secvičeného, tak snad jim to vyjde ještě v neděli s Ruskem.“
Dvakrát jste dotahovali, podruhé v power play. Promítalo se vaše sebevědomí právě do víry, že náskok smažete?
„Určitě jsem věřil, věděli jsme, že s Finy můžeme hrát. Když si vezmu celý zápas, oni měli asi o něco lepší začátek, ale postupně jsme se taky rozjezdili a začali hrát svoji hru.“
