PŘÍMO ZE STOCKHOLMU | Třetí zápas s Finy v sezoně, třetí výhra. Kouč Miloš Říha mohl být po vítězství 3:1 spokojený. „Když je daná taktika a hráči ji plní, to je základ,“ reagoval český trenér. Jeho mužstvo stále bojuje o celkové vítězství na turnaji i o průběžné vedení v rámci Euro Hockey Tour. Chválil i bratry Zohornovy, kteří se postarali o klíčové okamžiky.
Jak byste zápas zhodnotil?
„Začátek nebyl po taktické stránce takový, ale zlepšovali jsme se, že hráči plnili, co jsme si řekli. Vidí, že když se to plní, tak se nám hraje i lehčeji. Finy jsme pak vlastně už k ničemu nepustili. Je základ, když hráči plní, co mají. Pokud se o to postará sto procent hráčů jako proti Finům a je naprostá jistota v bráně, tak to takto dopadne.“
Jaké byly hlavní taktické pokyny?
„Hrát bez kotouče. My jsme se Švédy měli pár obrovských chyb, že jsme koukali na kotouč, pořád jsme se dívali do hry a za námi tam jezdili v rotacích. Finové to umějí taky, nám se to povedlo eliminovat.“
Co jste říkal na to, jak hráli bratři Zohornové?
„Je tam sice pár věcí, které bych mohl vytknout, ale v celku se domluví, jeden zaskočí za druhého. Tomáš se už pomalu dostává do své bývalé formy. Ještě si myslím, že mu ta kondice trošku chybí. Radim se hodně zlepšil, Hynek tomu dává takovou tu profesorskou roli, co dělal Tomáš dřív a hodně se doplňují.“
Proč v průběhu zápasu naskočil Lukáš Rousek místo Martina Zaťoviče?
„My jsme se dohodli, že od půlky nastoupí a hledali jsme pro něj vhodné místo. Ty lajny nám hrály výborně, takže jsme je nechtěli rozbíjet a věděli jsme, že Rousek hraje ve Spartě s Řepíkem a Kovář tomu může dát nějak rozum a on jim tam udělá kus práce, takže jsme volili tuto variantu.“
Kdo bude chytat v neděli proti Rusku?
„Ještě jsme o tom nemluvili. Říkali jsme, že to necháme v klidu po zápase. Podíváme se ještě na Rusy a potom se rozhodneme, kdo nastoupí.“
Opět jste dobře zvládali oslabení, dokonce jste při něm skórovali.
„To, co jsme vymysleli, kluci splnili. Vždycky se snažíme na soupeře něco překvapivého vymyslet, my jsme je prakticky nepustili do kombinace, do typických střel z krajních prostorů. Pořád něco hledali, to jsme potřebovali. Rozbili jsme jim to a donutili je hledat. Navíc nebyl dobrý led, aby v rotacích vynikli. Říkali jsme si, že čím více si dají přihrávek, tím je to pro nás lepší.“
V čem je podle vás specifikum při práci v oslabení?
„Dáváme tam trošku nové prvky. Na minulém turnaji jsme dostali dva góly, kdy to jeden hráč nepochopil a udělal nacvičenou věc, kterou má zažitou a bál se toho. Pokud kluci poslouchají a věří tomu, což bylo vidět, funguje to. I ty riskantní věci v napadání, to znamená shazování kotouče, kdy hráč nemusí pokračovat do obrany, ale počká si na ty dva, kteří jedou se zpožděním. Pak máme daleko víc šancí jim narušit zahájení útoku.“