Kari Jalonen ve čtvrtek po poledni opustil po hodině a půl grilování sídlo Českého hokeje na pražské Harfě, sjel výtahem deset pater a beze slova zamířil do podzemních garáží. Víkend už tráví v rodném Finsku. Zůstane, nebo skončí? V hokejovém velíně odložili rozhodnutí na neurčito. Mistrovství světa se po devíti letech bude konat v Česku, po neúspěchu na letošním šampionátu je třeba zodpovědně zvážit, kdo povede mužstvo do akce příště. Nejde přitom jen o Jalonena.
Finský kouč nekončí, ale platná smlouva zároveň nezaručuje, že bude pokračovat ještě další sezonu. Jedenáct členů výkonného výboru tedy zadalo generálnímu manažerovi Martinu Havlátovi za domácí úkol sepsat do 20. června kroky, jak nasměrovat reprezentaci k lepším výsledkům, naočkovat jí atraktivnější hru a taky určit přesné rozdělení kompetencí v realizačním týmu.
Dřív se zástupci médií dozvídali novinky v honosných kulisách Síně slávy. Po její likvidaci si je vyslechli ve stísněných prostorách o poznání nižší cenové skupiny. Spousta zásadních otázek potřebuje čas. Moc konkrétních věcí na hladinu ve čtvrtek nevyplavalo. Ale potvrdily se třeba zvěsti, že v realizačním týmu to během šampionátu asi úplně neklapalo.
Prezident svazu Alois Hadamczik ve čtvrtek při svém vystoupení před novináři přiznal, že „máme finskou cestu a českou“. Vzápětí dodal, že Kari Jalonen kolegu z Finska k sobě už nechce. „On tady bude jako finský trenér sám,“ prohlásil. Ale mohlo to být tak, že Jalonen byl požádán, zda je ochoten ustoupit od toho, co bylo dřív dohodnuto. A že návrh přijal.
Když v březnu 2022 českou reprezentaci jako první zahraniční trenér přebíral, přicházel do neznámého prostředí. Finský kočí si nepřivezl maringotku plnou krajanů. Jeho podmínkou bylo mít k sobě jednoho finského spolupracovníka. Po zbytek sezony měl při sobě jako videokouče Kalleho Kaskinena. Potom ho vystřídal Fredrik Norrena. I ten byl pro některé členy vedení svazu nepřekonatelnou překážkou. Dokonce popírají, že by nějaká taková domluva byla kdy stvrzena.
Z praktického hlediska nebylo řešení s finským kolegou úplně šťastné. Jen si to představte. Český videokouč sedící na tribuně třeba sděloval do sluchátek v angličtině poznatky na střídačku Norrenovi a ten je mohl tlumočit Jalonenovi do finštiny, která je oběma nejbližší. Komunikace s dalšími asistenty pak vázla. Jako angličtináři se v překladu rovnou topili.
Výsledek šampionátu ovlivnily v první řadě nepříznivé okolnosti. Nízká účast hráčů NHL, zranění klíčových hokejistů během turnaje. Někteří další hráči je nedokázali zastoupit a jalový herní projev byl odrazem toho, jaký tým zůstal pohromadě. Stejně tak je omyl zužovat debatu pouze na osobu Kariho Jalonena. Chyb se dopustili všichni, špatně bylo už to, že v sezoně zůstával víceméně sám.
Martin Erat má zázemí v americkém Nashvillu, Libor Zábranský se staral jako majitel o brněnskou Kometu. Jiří Horáček je ve stejném klubu jeho podřízený, Zdeněk Orct se věnoval práci v Litvínově. Sešli se vlastně jen při turnajích, kam pravidelně přilétal i Norrena, jinak hlavní kouč juniorů ve finském Turku.
Jalonen kolem sebe neměl žádného trenéra. S tím mohly souviset i problémy s kompetencemi, kdy o gólmanech do poloviny turnaje rozhodoval on a od druhé půle měl poslední slovo kouč brankářů Orct. Nebo s tím, jak si vyjasnit, jaké hráče oslovit a kým a komu případně poděkovat za přízeň.
Odpovědní lidé občas podsouvají věci, které se úplně neshodují s realitou. Jalonenovi mělo být například nabídnuto, zda chce realizační tým změnit. Prý nechtěl. „Lež. O tomhle jsme se nikdy nebavili,“ ohradil se rázně agent Jiří Hamal, který finského trenéra zastupuje.
Jalonen má smlouvu ještě na rok, brzy po šampionátu však začal být dotazován, zda ji hodlá dodržet. A proč by ne? Kapitán opouští tonoucí loď poslední. Příští vývoj ukáže, zda k tomu bude popostrčen dřív, anebo vydrží.
Pohled Pavla BártyPorcuje se i jindeByla to těžká debata. A ještě bude. Čtvrteční den zúčtování na hokejovém svazu skončil bez vyústění, žádají se další rozbory a vize. Čas netlačí, do příštího mistrovství světa na domácí půdě ho zbývá habaděj. Má vzniknout sci-fi, jak zaručit, aby český tým byl silný a divácky atraktivní. Až pak se rozhodne, kdo ho vlastně povede. Jalonen sem, Jalonen tam. Do toho hřmění kolem zavřené Síně slávy. Současně běží přípravy šampionátu, rozhoduje se o rozdělování tendrů a zajištění spousty důležitých oblastí, v nichž se porcuje mnohem víc peněz, než 18,5 milionu korun ročně na provoz hokejového muzea. Tyhle otázky se vedle toho jeví jako zástupné téma, jež odvádí pozornost. Vysoká hra probíhá i jinde. |
