Zmizel z českých očí a teď se před ně vrací. Jan Kovář, hokejový AntiŠmicer, dorazil na sraz před Švédskými hrami, které odstartují ve čtvrtek v Karlstadu bitvou s domácími Tre kronor. Je únor, takže květen pomalu za rohem, což znamená, že v boji o MS v Praze začíná přituhovat. A 33letý centr už mnoho příležitostí na zisk první světové medaile mít nebude. Z devíti velkých turnajů nic nekáplo, a když po letech nejel, Češi dovezli domů z šampionátu bronz. Jak je na tom opora Zugu? „Po zranění to ještě není ten skvělý hráč, jak ho známe,“ přibližuje Pavel Rosa, jeden z trenérů týmu Fribourg-Gottéron z elitní švýcarské NL.
Jana Kováře máte v NL často na očích, jaká je jeho aktuální herní pohoda?
„Pokud se nemýlím, měl nějaké zranění. Proti nám nedávno hrál dobře, zároveň bylo vidět, že to ještě není on. Pomalinku se dostává do obvyklé formy a osobně nepochybuju, že se mu to povede. Kovář je hráč, který přinese plus do každého aspektu hry. Zugu stoprocentně chyběl, ale pro jeho tým je skvělé, že se i bez něj dostali nahoru a drží se tam.“
Jak je na tom po rychlostní stránce?
„Nebylo na něm vidět, že by fyzicky nestíhal, za mě všechno v pořádku. Jen to zatím není ten skvělý hráč, jak ho známe. S nadstandardními věcmi, které z něj dělají top hráče v Evropě. Právě teď je to velice dobrý hráč. Aspoň v utkání proti nám jsem ho tak viděl. Ještě to zkrátka nebyl on. Ale přijde to.“
Je Jan Kovář nadále považován za bombarďáka švýcarské elitní soutěže, anebo už tolik ne?
„Každý by si ho vzal hned k sobě do týmu. Každý. Hlavně na play off. Na sto procent. Bavím se o něm i s kolegy a ti to vidí stejně. Podle bodů sice momentálně není bombarďákem, ale za tím hledejme právě prodělané zranění. Stejný ukázkový příklad je jeho parťák Lino Martschini. Jakmile trpí na zranění, jeho sezona je nahoru dolů. Teď mu to jde bez problémů a dostává se zpátky do míst, kde byl před zraněním. Ta vám vždycky pošramotí výkony i celou sezonu. Můžu jmenovat i našeho Marcuse Sörensena, který si tu v uvozovkách dělá na ledě, co chce. Loni byl pryč sedm týdnů s prstem a pořádně se do toho nedostal až do konce sezony.“
Co Kováře odděluje od ostatních centrů ve švýcarské lize? Co má ve své produkci a jiní ne?
„Je komplexním hráčem a navíc ještě nad ostatními vyčnívá. Řada ostatních hráčů je taky komplexní, ale nejsou zdaleka tolik vidět.“
V reprezentaci toho odehrál mraky, ovšem bez velkého úspěchu. Bral byste ho nyní?
„Starší zkušené hráče musíte mít v týmu. Na mistrovství světa potřebujete hráče z NHL, na sezonních turnajích zase ty nejlepší a prověřené hráče z evropských lig. V českém případě jsou to Romanové Červenkové a Honzové Kovářově. Jednoznačně. V kabině je potřebujete, někdo ji musí vést.“
Kovářův repre příběh je skoro k nevíře. Ze sedmi šampionátů a dvou olympiád nezavadil o medaili. Jednou vynechal a mančaft přivezl bronz. Tomu se říká smůla…
„Třeba je to klid před velkou bouřkou… Občas to tak bývá, že po všech možných turnajích bez medaile to najednou bouchne krásnou medailí, klidně i zlatou. Nebo finálovou bitvou.“
