Vyrazili za velkou louži, po čase balili kufry, stěhovali se zpátky do Evropy. Nyní jsou těmi, kdo tvoří osu reprezentace. Hned 13 hráčů nominace trenéra Radima Rulíka na Karjala Cup si prošlo zámořskou zkušeností. To značí bezmála polovinu soupisky, ze které ještě nuceně vypadli NHL více či méně políbení Filip Zadina, Jiří Smejkal a Josef Kořenář. „Naučili jsme se hrát na sebe, jsme více sobečtí,“ popsal tvrdou školu za Atlantikem někdejší útočník Pittsburghu Radim Zohorna.
Z často odsuzovaného úprku do zámoří už netěží jen české mládežnické výběry. Značnou část zlaté party z dospělého mistrovství světa v Praze zastupovali borci s minulostí v prestižních juniorských soutěžích. Lovci severoamerických snů nyní neschází ani v týmu pro první reprezentační akci sezony, kterou Česko ve čtvrtek (17.00) odšpuntuje se Švédy.
Přestože výběr probíhá z evropských soutěží, současná reprezentace může těžit z nabitého rance zaoceánských stop. „Takové hráče je dobré v mužstvu mít, jsou hodně zkušení. Nicméně každý nominovaný prokazuje aktuální formu a je výborný,“ podotkl Třincem a Finskem odkojený Michal Kovařčík, jaký přínos hokejisté s širokým cestovatelským rejstříkem nabízí.
Jde také o herní prezentaci, kterou Rulíkův štáb zakládá na vysoké intenzitě pohybu a celoplošném bruslení. Což je přesně styl, který krajané působící v zámoří pochytí. Stejné aspekty pak dokážou přenést do národního týmu.
To potvrzuje Martin Kaut, někdejší šestnáctý muž draftu NHL. „Určitě. Hra v reprezentaci je rychlejší než v klubu, mělo by to tak být. Taky je výhodou, že spoustu kluků z Ameriky znám. Na pokoji jsem s Kryštofem Hrabíkem, se kterým jsme proti sobě hráli na farmě. Ale jestli nám to v zápasech pomůže? Ještě vůbec nevím,“ zapřemýšlel úderný útočník, který napočítal 56 startů za Colorado a San Jose.
Nyní vousatý pravák kroutí druhou sezonu v Pardubicích, v 19 utkáních letos nasázel 10 gólů a cítí se lépe než ve stejném období před rokem. Že by se ovšem upínal na střelecké závody i v dresu se státním znakem? Nic takového.
„Nebudu se soustředit na to, abych táhl reprezentaci. Samozřejmě vím, jaké jsou moje silné stránky, ale nebudu přemýšlet tak, že jdu do zápasu a musím dát gól,“ odmítl pětadvacetiletý křídelník, že by na sebe bral úlohu korunního střelce.
Zkušeností s totální elitou se může chlubit jako jeden ze dvou forvardů spolu s Radimem Zohornou, jehož poznatky jsou čerstvější. S organizací Penguins se rozloučil teprve v létě. V průběhu roční smlouvy ve švýcarském Luganu by si rád zajistil comeback, nové angažmá mu ovšem zatím osobně nesedlo, zvyká si na atypický styl a bodově nedominuje. Přesto pozvánku dostal.
„Na Ameriku jsem nezanevřel, ale i tam byla situace specifická. Ani nevím, jestli mi hráčsky pomohla. Určitě mě zkušenost změnila psychicky, nebyla snadná. Neměl jsem stabilní místo, pendloval jsem. Podrobnosti by byly na hodinu,“ ušklíbl se dlouhán, který úvodní akci reprezentace absolvuje se sešitým rtem.
Že si kouč Rulík a jeho kumpáni volí rvavé typy, obouchané neúprosným zámořským veletočem, není náhodou, ale ani vyloženým záměrem. Trenérský štáb požaduje od nominovaných splnění nepsaných pravidel a charakteristik. Když se do nich trefí, mají solidní šanci na místo v mančaftu. Dlouhý výčet hráčů se severoamerickým razítkem dává tušit, že právě tito Rulíkovy požadavky zpravidla splňují.
„Koukáme na post a sledujeme, jestli nám daný hráč zapadne do systému, zda bude produkovat, co po něm chceme. Zkoušíme také nové hráče. Ale jestli projdou zámořím, to moc nerozlišujeme,“ přiznal asistent Jiří Kalous, že nejde o úplný kalkul.
I tak se přínos tamních struktur ve složení mužstva pro Karjala Cup odrazil víc než znatelně. Národní tým postupně zjistí, zda s daným kádrem bude stačit na Švédsko, Finsko a Švýcarsko.
ZÁMOŘSKÉ STOPY V ČESKÉ NOMINACI
Juniorka - 11
AHL - 8
NHL - 2
NCAA - 1
KDO PROŠEL SEVERNÍ AMERIKOU
Radek Kučeřík, o
Jan Košťálek, o
Dominik Mašín, o
Filip Pyrochta, o
Libor Zábranský, o
Kryštof Hrabík, ú
Marek Kalus, ú
Matyáš Kantner, ú
Martin Kaut, ú
Jáchym Kondelík, ú
Pavel Kousal, ú
Michael Špaček, ú
Radim Zohorna, ú
