Nechce žít z minulosti. Zlatou euforii si užil dost, ale teď má před sebou nové výzvy. Kouč hokejové reprezentace Radim Rulík nevnímal, že před čtvrtečním utkáním v Karlových Varech probíhala připomínka právě pražského zlatého festivalu. „Neviděl jsem to. Počkal jsem si, až to tam nebude a pak jsem přišel na zápas,“ reagoval s nadhledem hlavní strůjce nedávného zlata. Takže si ani nevšiml, že před nástupem zářil na ledě mistrovský pohár. Češi zápas ovládli 5:2.
Fanoušci mohli na kostce sledovat záběry zlatého turnaje, včetně bezprostředních postřehů od Jakuba Voráčka, z něhož se stal oblíbený spolukomentátor. Také melodie po gólech byla stejná. Ale s trenérem Rulíkem to nic nedělalo. Když dostal otázku, jestli na ně padla trochu nostalgie, jenom zakroutil hlavou: „Vůbec ne.“
I to je jasný důkaz, že jeho myšlenky míří dopředu. Nežije z minulosti, protože si dobře uvědomuje, jak hokej bývá ošidný. Ale nabízí se i jiná paralela. Když se v minulém ročníku ujal Rulík národního týmu prvně, premiéru si odbyl proti Švédům. Stejně jako letos.
I výsledek byl stejný. Vítězství 5:2. „To si vzpomínám, hráli jsme u nich. Poskládali jsme nově složený tým. Ale za minulou sezonou ani za mistrovstvím už se neohlížíme, koukáme dopředu,“ zdůrazňuje reprezentační kouč.
Zároveň ale připustil, že první vítězství hned v prvním utkání sezony pomůže atmosféře v kabině. Na to, že před rokem národní tým odstartoval sezonu proti Švédům, si vzpomněl i kapitán Jakub Flek. V Karlových Varech nasával první momenty v dospělém hokeji, takže slyšel velký potlesk. Zvlášť, když gólem do prázdné brány, což je v sezoně jeho extraligová specialita, potvrdil vítězství. V Brně se takhle trefil třikrát.
„Kdyby sezona národního týmu také stejně skončila, asi bych se nezlobil,“ pousmál se 31letý útočník, který skóroval poté, co byl na ledě několik minut, měl toho plné zuby a už chtěl upalovat na střídačku. Ale měl to daleko, takže i když mlel z posledního, ještě trefil pojistku. „Posbíral jsem zbytky sil a nakopnul to dopředu,“ dodal světový šampion, který netají, že zlaté vzpomínky se mu vracejí často. „A budou v hlavě asi navždy,“ má jasno.
Poděkoval fanouškům za to, jak povzbuzovali. I za to, že je přivítali skandováním Mistři, mistři. Lidé tleskali rovněž Rulíkovi, i když ten už byl ve svém světě. Naplno koncentrovaný na zápas. V něm Češi na soupeře skočili zhurta hned v úvodní části, kdy nastříleli tři góly. Ve druhém dějství se obraz hry obměnil, byli to naopak Švédové, kteří domácí přitlačili.
Ale i tak dokázali Flek a spol. odolat. Soupeř byl střelecky aktivnější (16:4), ale skóroval pouze jednou. Češi také, a tak i druhá část, v níž měli Švédové hodně navrch, skončila remízou. „Toho si cením. Protože to není jenom o síle v ofenzivě, ale i v defenzivě. Musí to být vyvážený,“ vykládal Rulík. V obraně si zdatně počínali Češi i v závěru, kdy severský výběr hrál bez brankáře a cpal se do zakončení.
„Dobře jsme se pohybovali, moc šancí si nevypracovali. Gól do prázdné branky nás definitivně uklidnil,“ popisoval reprezentační kouč, jenž hned při své premiérové sezoně dovedl reprezentaci k titulu. „Byli jsme obětaví, dokázali jsme reagovat na vývoj zápasu. Moc si toho vážím,“ dodal Rulík.
Reprezentaci teď čeká přesun do Finska, kde bude turnaj Karjala pokračovat. Vrcholem sezony bude světový šampionát, jenž se uskuteční v květnu ve Švédsku a v Dánsku.
