Rodí se národní útočná síla Tomášek – Stránský. Rulík: Zapadá jim to do sebe
Když jsou na ledě, soupeř může na nějaké ofenzivní rejdění zapomenout. Průbojný a kreativní David Tomášek na centru, buldok Matěj Stránský na křídle. A k nim jako pojistka Ondřej Beránek nebo v alternaci gólové žihadlo Dominik Kubalík. Tohle je nová národní síla a dost možná klíčová dvojička pro květnové MS v Dánsku a Švédsku. Její zárodek vyklíčil během play off zlatého šampionátu. Ale zatímco v květnu v Praze Tomášek se Stránským neměli za úkol vyloženě dobývat, spíš kryli největší hvězdy, teď nastal jejich čas frontální ofenzivy. „V Praze to vykrystalizovalo a teď na to navazujeme,“ líčí kouč Radim Rulík.
Pokud je na ledě karlovarský jezdec Beránek, defenzivnější úkoly jsou spíš na něm. Při jejich plnění je karlovarský rychlík perfektní, to se dávno ví. Navíc on sám už dokáže uplatnit i palebnou nadstavbu, jak vidíme v extralize.
Jestliže Tomáška se Stránským doplňuje Kubalík, role se trochu mění a Tomášek je tím dispečerem. Zní to zvláštně, že s 33 body daleko nejproduktivnější hráč prestižní SHL je v celé trojici ten na bránění, ale je to tak. Co je skvělé, ani to nepoznáte.
Protože dokáže být nahoře i dole vždycky včas. „Kubalda je střelec, takže jsem se musel trochu přešaltovat, musím hrát trochu víc dozadu, protože mám vedle sebe dva kanonýry. Proto jsem se snažil jim to víc rozhazovat a sám v sobě upozadit náturu střelce. Myslím ale, že to bylo slušné,“ zhodnotil Tomášek trefně sobotní produkci.
Kubalík může hrát kdekoliv
Výbornou zprávou přitom je, že Kubalík může hrát kdekoli a stejně je schopen se gólově prosadit. Nemusí nutně čerpat z čím dál vychytanějších fines a důvtipných záměrů spojky Tomášek - Stránský, může zvýšit nebezpečí jiného komanda. Jako ve čtvrtek v Pardubicích.
Každopádně, z tandemu Tomášek – Stránský sálá pádný argument pro jarní obhajobu. „Jsou to oba silní hráči, David je nesmírně šikovný, umí využít jakékoli chyby a zaváhání soupeře, Stráňa je silný v soubojích, spoustu puku uhraje, odveze, udrží… Zapadá jim to do sebe,“ mne si ruce Rulík.
Pravák David Tomášek předvedl úctyhodný vstup do švédské ligy, v trikotu Färjestadu nabombil novou sezonu a byla škoda, že na listopadovou Karjalu kvůli zranění nemohl přijet. V národním trikotu kvete nyní. Už ve čtvrtek v Pardubicích prokázal úctyhodnou sílu na puku a smysl pro průraznou myšlenku. Zaveze puk do třetiny klidně přes dva, tři hráče a vytvoří šanci. Obvykle pro Matěje Stránského, taky praváka.
Tohle propojení dává logiku, Stránský je se 17 trefami nejschopnějším střelcem švýcarské NL, přitom odvede spoustu další fyzické práce.
Takže nejproduktivnější „Švéd“ s nejlepším „švýcarským“ kanonýrem, z toho přece musí něco kápnout. A taky, že ano.
Razítko padlo na konci prvního duelu s Finy i na během sobotního mače se Švýcary, kdy Tomášek zpoza branky vtipně vrátil k brankovišti, kde už zaúřadovala Stránského hůl na 2:0. Nebo situace, kdy Tomášek u hrazení nenápadnou zadovkou poslal do šance najetého Stránského, přičemž oba švýcarští ochránci vlastního pásma netušili, která bije. Ve finále akce zazářil švýcarský gólman Waeber.
Ti dva spolu o souhře komunikují, ovšem rozhodně netráví u videa dlouhé hodiny. Nemusí. Jsou to hokejoví kumštýři, váže je schopnost improvizace. „Trošku si něco řekneme, ale Strňas je výborný, hrozně chytrý hráč, snažím se ho v podstatě jen vždycky najít. Myslím, že nám vyšel čtvrteční i sobotní zápas,“ řekl skromně David Tomášek.
V neděli už spolu nehráli, protože Tomáška čeká hned v úterý velké vytížení s Färjestadem při Lize mistrů. „David nabral ve Švédsku velké sebevědomí, od něj fakt skvělá práce. Je to velmi platný hráč pro národní tým,“ těší Rulíka.
