Skvělý Zadina se přihlásil o MS: Hlava dělá moc, cítím se hodně komfortně
PŘÍMO Z FRIBOURGU | Patnáct hodin po sobotní šichtě, v níž skolili Švýcary 2:0, nastoupili čeští hokejisté do bitvy se Švédy. Šlo o to opatřit si štempl na celkový triumf na Švýcarských hrách ve Fribourgu. Výhra 5:3 razítko poskytla, velkou měrou k ní přispěl i obrozený útočník Filip Zadina, jenž gólem na 2:2 uškrtil severské povstání. Už předtím magicky nahrál na vedoucí český gól. Na turnaji patřil k esům týmu a potvrdil vynikající recenze, které na něj prší z Davosu, kde se rychle zařadil mezi opory vedoucího celku National League.
Skvělý turnaj nejen pro národní tým, ale i pro vás. Užil jste si ho maximálně?
„Jo, byl to skvělý turnaj. Sedli jsme si jako tým, šlapali jsme od prvního zápasu do posledního. Nějaké chybičky by se našly, ale vždycky jsme se postavili jeden za druhého a dobojovali jsme to do vítězného konce.“
Švýcarské hry nejsou pupkem světa, ale vyhráli jste vše za tři body. Jak moc si toho vážíte?
„Jsme rádi, že jsme to ubojovali. Do zápasu se Švédy jsme nešli s tím, že můžeme vyhrát celý turnaj, chtěli jsme hlavně odvést maximum. Jít střídání po střídání, abychom si po šedesáti minutách mohli říci, že jsme všichni odvedli sto procent. Bez ohledu na výsledek.“
Radim Rulík popisoval, že jste úplně jiný Zadina než na jarním kempu před MS. Souhlas?
„Samozřejmě, že je úplně něco jiného, když se hráči v klubu daří a dostává zcela jiný prostor než v minulém. Hlava dělá strašně moc, pokud funguje, hraje se vám úplně jinak, než když se trápí a týmu se nedaří.“
Po sobotě jste museli mít těžké nohy, ale zrovna vy jste se po ledě téměř vznášel. Je to dané výbornou fyzickou připraveností, ovšem dělá svoje i nadmořská výška v Davosu, kde hrajete?
„Je to tak. Tamní výška dělá svoje. Jde i o to, že tady je velké hřiště a jakmile nehýbáte nohama, nedostáváte se do šancí. Bruslení mi naštěstí nedělá problém, dělám, co můžu.“
Filipu Chlapíkovi jste v pádu a po faulu brilantně nahrál na úvodní gól. Jak se vám to povedlo?
„Puk se ke mně dostal ve středním pásmu, hýbal jsem nohama, snažil se puk pokrýt, pak jsem dostal tělo, ale periferně a na poslední chvíli jsem viděl najíždějícího Chlápu, taky si o puk křiknul. Posunul jsem to na něj a on to uklidil.“
Rulík také zmínil, že jste se během jediné akce významně přiblížil ke kostře reprezentace. Jak velká motivace je dostat se na květnový šampionát?
„Jednoznačně velká. Mistrovství světa je nejvíc v sezoně, bavíme se o národním týmu. Udělám všechno pro to, abych zabojoval o místo. Pokud to nedopadne, je mi pětadvacet let a tak věřím, že nějaké příležitosti v kariéře ještě přijdou.“
Ve Fribourgu jste všem dokázal, že jste komplexní hráč a nikoli „pouze“ střelec. Vidíte to stejně?
„Věřím, že jo. Nebyl jsem tady dán do pozice toho, abych jenom střílel a dával góly. Člověk se v tom musí správně zorientovat a vědět co dělat, aby se dařilo nejen jemu, ale aby svým výkonem pomohl celému týmu. Já nikdy neměl problém střílet a nahrávat. Momentálně se ve své hře cítím velice komfortně.“
