Sága zisků ze zlatého mistrovství: Hadamczikova obhajoba má trhliny
Na papíře stálo, že tématem úterního brífinku Českého hokejového svazu bude dělení finančních zisků za loňské mistrovství. Realita? Prezident Alois Hadamczik se spolu s ekonomickou ředitelkou Markétou Kabourkovou pustili hlavně do rozboru článku deníku Sport. Ten před dvěma týdny srovnával výnosy z předešlých domácích šampionátů. Pracoval přitom s výší zisku za rok 2024, jakou boss svazu uvedl ve veřejném prostoru. Jenže z 540 milionů korun se „přes noc“ stalo 550,3.
Že se klíčová hodnota změnila, prezidenta Hadamczika netrápí. V listopadu po mimořádné konferenci ČSLH prozradil konkrétní částku, kterou Svaz získá za zlatý turnaj po zdanění. A jasně mluvil o 540 milionech. „To je minimální diference,“ obhajoval v úterý nejvyšší funkcionář posun o deset milionů a 300 tisíc korun.
Zároveň vysvětloval, že původní číslo mělo sloužit spíše jako přibližný odhad. Jenže je pak otázkou, proč ho vůbec vnesl do mediálního prostoru a nepočkal na konkrétní výsledky, které by nešlo dále zpochybnit. Stále navíc chybí audit, o němž v minulosti mluvil.
Nešlo o jedinou nesrovnalost v hodnotách, které Hadamczik prezentoval coby jediné správné a pravdivé. Svaz ve své tabulce hovoří o podpoře z veřejných zdrojů ve výši 275 milionů, zisk s připočtením této injekce má pak činit 550,3 milionu, bez ní údajně 327,6. Jenže z rozdílu částek by měla vycházet suma 275,3…
‚Nemáme se za co stydět‘
Svaz výpočet dále nekomentoval. Jeho prezentace byla celkově zmatečná, novináři nedostali čísla předem, ale až v průběhu konference, nemohli proto adekvátně reagovat.
„Nemáme se za co stydět. Nesoutěžíme s rokem 2015, i když jsme v mnohém navázali. Výsledky v tisku neodpovídaly tomu, co máme v účetnictví. Byli jsme donuceni udělat rozbor,“ hájila se ekonomická ředitelka Kabourková.
Výrazný nesouhlas vyjádřila s tím, že Sport uvedl výpočet zisku při průměrné roční inflaci pět procent. Podle Kabourkové je taková generalizace neadekvátní a neodpovídá navýšení cen některých komodit a služeb. „Kdyby vstupovala inflace do jednotlivých položek, některé se zvedly až o 250 procent. Inflace se nedá propočítat násobením nebo jiným matematickým vzorcem, výchozí situace byla jiná,“ zdůvodnila, proč by inflační vliv vůbec nezohledňovala.
Je faktem, že nárůst všech cen v čase nelze reálně určit. Zvláštní ovšem je, že sám Svaz při prezentaci účetních výsledků spočetl zisk z roku 2015 s inflací a chtěl na něm poukázat na pochybení Sportu. „Drželi jsme se hodnot, které vyšly ve veřejných zdrojích. Jinak s nimi ale nesouhlasím, není to podle mě v pořádku,“ pronesla Kabourková, jak k numerům spolu s dalšími pracovníky došla.
Jinými slovy: Svaz uvádí příklad, jehož relevanci zároveň sám zcela zpochybňuje.
Další etapou, kterou nyní Český hokej čeká, je rozporcování objemného koláče. Na podporu klubů v příštích čtyřech letech vynaloží 440 milionů korun, největší díl získají Liberec, Třinec, Kladno nebo Plzeň. Jednotlivé organizace obdrží ročně předem danou částku, její využití je podchyceno smluvně.
„Ke změně by mohlo dojít, jen kdyby nastala totální zkáza. Jinak ne,“ slíbil Hadamczik. „Peníze, které nám zůstanou, budeme používat na další projekty.“
Tím hlavním má být vybudování prostředí pro nejtalentovanější mladé hráče. Prezidentova ambiciózní vize zní tak, že elitní naděje se budou sdružovat na jednom místě, kde by dostaly prostor na maximální rozvoj, a to včetně stravy nebo studia. Svaz si od odvážného kroku slibuje méně úprků nadaných teenagerů do zámoří. Severoamerické prostředí má svým způsobem vyrůst právě v Česku.
„V Americe dělají výchovu mladých dobře. Soustředí hráče do jednoho týmu, ti mají daleko více tréninků. Chystáme takový projekt. Slova, která používají agenti, že když nepůjdeš ven, nebudeš dobrý hráč, neplatí,“ vykládal svazový boss a bývalý reprezentační trenér.
