Národní tým ve Švédsku: dobrá práce trvá, Češi v rekordu. Kdo je blíž MS?
PŘÍMO ZE STOCKHOLMU | Třetí díl evropské Tour je minulostí, Češi po nedělní výhře nad Švýcary 3:0 pobrali na Švédských hrách šest bodů a dál drží vedení v seriálu. Což je známka trvalé vysokojakostní práce realizačního týmu a drtivé většiny pozvaných hráčů. Důležité je, že další početná várka hokejistů (prvně či podruhé) ochutnala sílu mezinárodní scény. Dala jim přímá, zřetelná doporučení, kolik, kde a v čem ještě potřebují přidat. Zároveň i sdělení, že na vyšším levelu mohou dobře fungovat. Co ukázaly stockholmské bitvy?
Výsledky: sedm výher z devíti
Češi už nyní zapsali rekordní bodový zisk v rámci evropské Tour. Z dosavadních devíti partií vykutali úctyhodných sedm tříbodových triumfů, celkem 21 bodů z nabídky 27 kusů odměny. To tu ještě nebylo. Negativní zabarvení přináší jen dva duely s Finy, byť skóre z nich 0:7 je vypovídající. O čem svědčí? Mimo jiné o skvělé práci kouče Jussiho Tapoly, bývalého trenéra Tappary či Bernu. Finové byli proti Čechům dvakrát dominantní, vedou si chytře, zručně, nápaditě. Jen jednou v Pardubicích narazili. Ukazuje se, že Radim Rulík musí nasadit tu největší možnou kádrovou sílu, aby Seveřany zkrotil. Ve Stockholmu se mladému českému souboru povedla sebevědomě vedená premiéra se Švédy, na závěr potěšilo, s jakou vervou se vrhnuli na Švýcary. Kvalitní šichta trvá.
Nováčkům vévodili F plus R
Radim Rulík jich vzal na turnaj šest: obránce Cibulku, útočníky Filipa, Hradce, Koblasu, Přikryla a Reichla. Nejzajímavější stopu ve Stockholmu zanechal asi posledně jmenovaný, v premiéře zapsal 1+1, což stačilo k tomu, aby si řekl o pozvánku pro příště. Velmi slibně se ukázal rovněž Matyáš Filip, jenž s velkou vnitřní radostí seznal, že jeho pojetí platí i v reprezentaci. Má výborné čtení a chápání hry a další důležitou devízu: svižný pohyb s kotoučem. Na vnitrostátním letišti v Globenu se bude odehrávat i finiš MS, Rulík avizoval, že bude potřebovat rychlé bruslaře.
Tomáš Cibulka střídal zajímavé momenty se slabšími, ale zrovna jemu stockholmské partie nastavily perfektní zrcadlo zejména proti Finsku, kdy nezpacifikoval střelce gólu a také po jeho faulu soupeř skóroval. Potřebná zkušenost pro 20letého ofenzivně laděného beka s velkou kapacitou kumštu.
Brankáři: Kořenář si polepšil
Josef Kořenář a Šimon Zajíček mají z evropských gólmanů asi nejmohutnější šancovní procenta na účast na světovém šampionátu. Kořenář byl na druhé sezonní akci, Zajíček nikoli, řešil zdraví. Gólman Sparty vydatně pomáhal porazit Švédy, drží si hodně vysokou úroveň, rozhodně si zvedl naději, na turnaji inkasoval jedinkrát za 120 minut. Jak už v rozhovoru pro Sport naznačil Ondřej Pavelec, je otázka, jak se vůči MS postaví Karel Vejmelka s Lukášem Dostálem, oběma v NHL končí smlouvy. Pro evropského brankáře se může otevřít jedno okno, možná i dvě, uvidí se. Kořenářovy možnosti se zajímavě zvýšily. Teď ještě bude potřebovat, aby mu sedlo play off.
Obránci: Knot je v repre jako doma
Filip Pyrochta dostal na duel se Švýcary nášivku C, což leccos znamená. V Mladé Boleslavi prožívá nejlepší sezonu za poslední roky, herní úroveň si dokáže přenést i na mezinárodní led. Patří mezi horké kandidáty startu na vrcholu sezony. Na stejný turnaj může směřovat i Jan Košťálek, jemuž okopává kotníky ve Vítkovicích Václav Varaďa. Ale i přísné cepování bez cukru může hráči pomoci vzhůru, včetně precizní práce, kterou s ofenzivním bekem odvádí v reprezentaci Marek Židlický. Neváhá mu veškeré potřebné věci v reálné podobě ukázat i na ledě, což je unikátní.
Jak dál? Těžko očekávat, že by Libora Hájka Rulík nevzal na obhajobu šampionátu, k ní by se postupně mohl dopracovat i Jakub Zbořil. Tady je ovšem ještě mnoho rozdělané práce, hráč má stále rezervy a prostor ve ždímání potenciálu. Zajímavě se vyvíjí pozice Ronalda Knota, jenž sehrál deváté utkání z devíti v sezoně. Občas přiriskuje, ne vždy mu záměr vyjde, pokud ano, jím rozjetá akce náhle získá potřebný progres. Důležitá je i jeho solidnost. Z NHL nemusí jet na MS jediný bek, zelená bude svítit hráčům z AHL a řadě Evropanům.
Diváci: další švédské zklamání
Až derby mezi Švédy a Finy pěkně zaplnilo Avicii Arenu, jinak to byla klasicky bída. Dál platí, že stockholmský fanoušek je zhýčkaný. V živé paměti zůstává šampionát v roce 2012, který po divácké stránce skončilo katastrofou. Jenže o mnoho lepší to v sezoně nebývá ani na jiných místech země. Ostatní zápasy mimo domácí jsou slušně navštěvovány jen v Česku. Pokud v sobotu v tichém chrámu uvedli organizátoři návštěvu necelých tří tisíc na český duel s Finy, museli připočíst i všechny hosty v sousedícím hotelu Globen, včetně kufrů. Se Švýcary to bylo podobně tristní. Pěkně zrekonstruovaná Avicii Arena na proklamovanou exkluzivitu moc nenalákala.
