Skleněný slon už je na kusy, má přinést štěstí při obhajobě. Vzpomínalo se na Hlinku
Radim Rulík popadl kladivo a …prásk do krásného skleněného slona! Řeknete si: taková škoda. Ale ne, několik úderů kouče loňského zlatého týmu z Prahy, generálního manažera Jiřího Šlégra a útočníka Matěje Stránského má hokejistům doručit štěstí na blížícím se mistrovství světa, respektive střepy z talismanu. Ten věnovala národnímu mužstvu společnost Fortuna, partner Českého hokeje. Maskota vytvořila renomovaná designérka Kateřina Handlová, mj. autorka oceňovaných medailí z pražského šampionátu i z nedávného MS žen v Českých Budějovicích.
Ze skleněných úlomků vznikne stovka originálních amuletů, které dostanou členové národního týmu a mohou se k nim dostat i fanoušci v rámci různých soutěží Fortuny. V každém talismanu ve tvaru puku bude zalitý jeden sloní střep.
Než byl slon rozporcován, vážil šest kilogramů a měl asi 30 centimetrů na délku, byl ručně foukaný z křišťálového skla ve sklárně v Desné.
Není to poprvé, kdy se spojuje český hokej a toto silné zvíře. Mnozí fanoušci si jistě vzpomenou, jak hokejisté na olympiádě v Naganu 1998 hladili před utkáním skleněného slona pro štěstí, kterého přibalil na olympiádu legendární kouč Ivan Hlinka.
A bylo z toho zlato, patrně největší sportovní úspěch v dějinách českého sportu, neboť šlo o první turnaj všech nejlepších profesionálních světových hokejistů pod pěti kruhy. „Fortuna znamená štěstí a právě to je kromě tvrdé práce a oddanosti potřeba ke každému úspěchu. Přemýšleli jsme, jak ho naklonit nebo přihrát směrem k našim hokejistům, a právě symbol slona se vztyčeným chobotem je naší optikou ten nejlepší možný,“ vylíčil Marek Janoušek, manažer sponzoringu společnosti Fortuna. „Věřím, že po Naganu i tento slon přinese hráčům štěstí při obhajobě zlatých medailí.“
Rulík: Denně si na Hlinku vzpomenu
Radim Rulík dodnes na Ivana Hlinku s úctou vzpomíná, se slavným předchůdcem společně trénovali ruský Omsk v sezoně 2002/03. „Denně si na něj vzpomenu, bohužel bydlím nedaleko od místa, kde se Ivanovi stala osudná tragická nehoda, denně tam projíždím. Užili jsme si nádhernou sezonu v Omsku, členem týmu byl i Jirka Šlégr jako hráč. V té doby by mě nikdy nenapadlo, že jednou budu sedět na židli reprezentačního trenéra, kde byl i on,“ svěřil se Rulík během akce Fortuny. „Ivan měl v sobě přirozenou pokoru, nepoznali byste na něm, kolika úspěchů dosáhl. To se mi na něm strašně moc líbilo. Nebyl to žádný machýrek,“ řekl k trenérské legendě, která talisman slona přivedla do hokejového prostředí, a po letech došlo k repete.
Jiří Šlégr byl tenkrát v Naganu u toho, Kanaďanům v semifinále vstřelil nezapomenutelný gól. „Tenhle slon je svalnatější, než byl ten v Naganu, tak uvidíme, jak to dopadne,“ pousmál se bývalý slovutný obránce a nynější generální manažer reprezentace. „Jsem moc rád, že Fortuna s myšlenkou návratu ke slonímu maskotu přišla. V Naganu jsem si ho rád hladil, od začátku až do konce turnaje. A jsem rád za slova, která tu Radim zmínil o Ivanovi. Lépe bych to neřekl. Ivan Hlinka byl můj hokejový táta, nejen mým, troufám si říct, že stejně to mají i moji vrstevníci. I v Omsku jsme měli nezapomenutelné společné zážitky. Ivan nám chybí a bude chybět pořád.“
Pověrčivý Stránský
Útočník Matěj Stránský nebyl mezi hosty vybrán náhodně. Má za to, že z hokejistů v národním týmu je nejvíc pověrčivý. „Talismanů mám víc, hlavně babička mě slušně zásobuje,“ pobavil mistr světa z Prahy. „Další mám od dětí, takže v tomhle směru jsem v týmu specialista, co jsem tak viděl. Ale pomáhá mi to v soustředění před zápasem, dodává mi to i sebevědomí. Musím říci, že to celkem funguje… Mezi talismany mám i malého slona,“ přiznal.
Hosté „sloní destrukce“ měli před finálním úkonem lehké obavy, aby se věc podařila a nikdo se nezranil. „Já do toho mám praštit, jo?“ ptal se chvíli před exekucí Radim Rulík. „Jo, majzni do toho,“ vybídl jej Jiří Šlégr. „Jak moc? Hodně?“ zeptal se ještě Rulík.
Po něm se chopil kladiva GM. „Začni a Matěj ho pak dorazí,“ radil Rulík. A za chvíli bylo po slonovi. Střepy by měly začít přinášet štěstí poprvé devátého května v duelu proti Švýcarsku v Herningu.
