Chlapík otevřeně: Vykašlat se na repre? Nikdy mě to nenapadlo. Chci zabojovat i o olympiádu
Kdo viděl čtvrteční vítězný zápas národního týmu proti Finům (3:1), nemohlo mu uniknout, že vedle stálice a rekordmana Romana Červenky se výtečně jevil i sparťanský útočník a kapitán Filip Chlapík. Jemu národní tým zatím příliš přívětivou tvář neukazoval. „Ale že bych se omluvil? Ne, to mě nikdy nenapadlo,“ říká upřímně v rozhovoru pro deník Sport a server iSport, v němž popisuje svoji oddanost českému dresu. Nic na tom nemění ani dvě poslední vyřazení před MS.
Působil živě, energicky. Bylo vidět, že si na nejsledovanější hokejové jeviště přenesl pohodu a formu ze Sparty, která se rozjela. Vyhrabala se z krize, kterou z pozice hlavního lídra v kabině řešil právě 28letý útočník. „Zase mě to osobně posunulo,“ hlásí reprezentant, jenž si zatím zahrál na jediném mistrovství světa. A to navíc v roce 2023 stihl v Rize jenom čtyři zápasy.
Že by se před ním otevírala úspěšnější reprezentační kapitola? „Národní tým je pro mě vždycky nejvíc,“ hlásí útočník, jenž stihl 57 zápasů v NHL. Krátce před šampionátem byl vyřazený několikrát, z toho dvakrát za sebou.
Proti Finům bylo ve čtvrtek vyprodáno, je vidět, že Češi hokejem žijí?
„Zápasy u nás doma jsou vždycky speciální. Je super, že lidi chodí. I v Brně před mistrovstvím světa vždycky bylo hodně fanoušků. Je vidět, že hokejem žijou. A že se zápasy vyprodají i v jiných městech, což jenom potvrzuje hokejovou vášeň u nás. My si toho vážíme. Když je plno, pro hráče je to vždycky lepší.“
Jak se cítíte vy osobně? Zdá se, že jste si přenesl formu ze Sparty.
„Cítím se dobře. Některým hráčům trvá déle, než se do toho dostanou. Já mezi ně patřím. Chvíli mi zabere, než se začnu cítit komfortně. Teď jsem ve fázi, kdy se mi hraje dobře, a doufám, že se to co nejvíc přenese do reprezentace.“
Jde to automaticky, že si člověk převezme formu z klubu?
„Je to trochu něco jiného, role jsou odlišné. Z klubové úrovně jsme na něco zvyklí, ale v reprezentaci se zase člověk chce ukázat trenérovi v tom systému, který on požaduje. Takže je to něco jiného. Ale pohoda se dá využít.“
Sparta řešila v úvodu sezony těžkou krizi. Kolik sil to stálo vás jako kapitána?
„Docela dost. Měnili se trenéři, do toho bylo hodně nových kluků. Navíc se nám nedařilo, takže věcí bylo dost. Musel jsem si na novou roli trochu zvyknout. Člověk se nestará jenom sám o sebe, ale o celý tým. Byla to na druhé straně i dobrá zkušenost v tom, že si tím člověk projde a ví do budoucna, co dělat jinak.“
Vnímal jste tlak?
„Příjemný to nebylo, ale jsem moc rád, že jsme to zvládli. Tabulka je hrozně vyrovnaná, takže nemá cenu dělat unáhlené soudy. Ale hra se zlepšila. Pohoda tam je, což je hlavní.“
Možná jsem byl až moc ve stresu
Vy jste spadl do funkce kapitána po hlavě a hned se Sparta brodila bahnem.
„Nebylo to jednoduchý. Krize přijde během sezony na každý tým. I když je možný, že na Spartě je to o něco víc vidět. Ale i pro mě osobně to byla škola. Naučil jsem se řešit náročné situace. Někdy to přijít muselo. Takže na druhé straně můžeme být rádi, že to bylo takhle na začátku. Už jsme si to snad
